Přeskočit na obsah

Omladina a pokrokové hnutí/Dozvuky

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Dozvuky
Autor: Antonín Pravoslav Veselý
Zdroj: VESELÝ, A. Pravoslav. Omladina a pokrokové hnutí
Online na Internet Archive
Vydáno: Vlastním nákladem 1902. s. 62 – 63.
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Omladina

Pokrokový program byl tedy celým sjezdem přijat. Mimo něho dlužno však uvésti některé velmi zajímavé odchylné zásady, jimiž se prvopočáteční resoluce Poláků a Rusínů lišily. Ku př.: sekce polská »c) prohlašuje se zvláště pro spojení západní Haliče a polských částí Slezska a Spišska v jeden celek, sfederovauý s ostatními národy, tvořícími říši rakousko uherskou: d) podporuje všechny stejné snahy ostatních národů slovanských a zvláště Rusínů haličských po sjednocení východní Haliče s Rusíny uherskými a bukovinskými. IV. V přesvědčení, že každé obmezení svobod a práv politických pochází především z toho. že doopravdy nejsou zastoupeny parlamentárně široké vrstvy lidu, pokládá sekce polská za první nezbytný požadavek vydobytí všeobecného, přímého, tajného hlasovacího práva, které teprve otevříti může lidu cestu k provádění dalších oprav politických a sociálních. Východiskem těch oprav může býti jenom vědecká kritika zřízení kapitalistického, založeného na vykořisťování tříd, která poukazuje na nutnost zrušení všech forem vykořisťování přeměnou nynějšího zřízení na zříZENí kolektivní. Prvním, nejvážnějším činitelem té přeměny zřízení sociálního jest proletariát, vědomý svých práv a sorganisovaný ve stranu.« Sekce rusínská: »c) V záležitostech sociálně ekonomických usilujeme o hmotný blahobyt všech pracujících lidí a odstranění všelikého ekonomického vykořisťováni, obzvláště přeměnou způsobu produkce podle vymožeností vědeckého socialismu, t. j. chceme kolektivní organisaci práce a kolektivní prostředky výrobní.« Není nesnadno seznati, že sekce polská a rusínská přidržovaly se zásad socialistických. Obě hájily kolektivism, česká sekce nikoliv. Rusko-ukrajinské radikální studentstvo ve Lvově šlo ještě dálo. Prohlásilo: »Přistupujíce ke sjezdu slovanského pokrokového studentstva. prohlašujeme my, rusko-ukrajinské studentstvo na universitě lvovské, že jsouce proti úzkoprsému slavjanofilství, neuznáváme žádných specielně slovanských interesův, ani specielně slovanské otázky a »všeslovanské idee« a pochopujeme slovanský sjezd studentstva v Rakousku jako sjezd studentstva ponejvíce těch národů rakouských, kteří jsou národně utlačeni a společnou prací budou s to, aby přeměnili stát rakouský na prospěch jeho národů bez ohledu na jejich plemený původ.« Schůze rusínské sekce v Praze usnesení toto zamítla, proto nebylo sjezdu předloženo, ač pro seznání ducha jisté části rusko-ukrajinského studentstva bylo významným.

Po přijetí programu a srdečném rozloučení se účastníků sjezd šťastně uzavřen. V žurnalistice však měl ještě své dozvuky: »Sociální Demokrat«, »Čas«, »Hlas Lidu«, »Naše Obrana«, »Moravské Listy« a jiné časopisy psaly o nás velmi pochvalně; »Národní Listy«, »Našinec«, »Narodnie Noviny« a veškeré staročeské listy obořily se do jeho delegátů a trhaly jeho usnesení. Vytýkaly mu: nepřátelství k Rusku (nevelebil Sibiř a ruské vládní násilnictví), mezinárodní socialism ve slovanském vydání, bebelism, anarchisticko-atheistické fráze a podobné hrůzyplné neřesti.