Omladina a pokrokové hnutí/Pokrokové hnutí a agrární program

Omladina a pokrokové hnutí Antonín Pravoslav Veselý
Ze života studentského k životu veřejnému	Pokrokové hnutí a agrární program	Pokrokové hnutí a dělnictvo

Údaje o textu
Titulek:	Pokrokové hnutí a agrární program
Autor:	Antonín Pravoslav Veselý
Zdroj:	VESELÝ, A. Pravoslav. Omladina a pokrokové hnutí Online na Internet Archive
Vydáno:	Vlastním nákladem 1902. s. 83 – 88.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Omladina

Representanti pokrokového hnutí přičiňovali se o největší ucelení programu. Nedošlo sice k němu, ale pokusy se staly. I v otázkách agrárních učiněn začátek. Dr. Al. Rašín v dopise Ant. Hajnovi navrhoval ku př.:

Dělitelnost selských statků:

Má-li býti výnos hospodářství polního přiměřený kapitálu v polnostech ležícího, je nutno u nás racionelního hospodářství. Racionelnost leží v těchto podmínkách: 1. Střídání osevu s okopaninami, pícními rostlinami a jetely čili tak zv. sedmileté hospodaření. 2. Laciné zpracování pozemků, což možno jen vlastními potahy, poněvadž spotřebují se zde veškeré odpadky hospodářské (sláma, plevy, ouhrabky ntd.), a důkladné zpracování, 3 Hojné hnojení a) mrvou dobytčí, b) umělými hnojivy. Podmínkám sub 1., 2., 3. a) vyhověti lze jen při větším kvantu pozemků. Proto: kouskování usedlostí selských na korečkové, jitrové atd. částky, jež v rukou různých osob by se nalézaly, jest pro hospodářský stav země škodlivo. Zavedení nedělitelnosti selských statků jest však opět škodlivo tím, že: 1. trpí tím úvěr rolníka, 2. klesnou tím pozemky na ceně (obzvláště nyní), ježto se tíže prodávají větší komplexy pozemků než malé částky. Kdyby nyní zavedla se nedělitelnost selských statků, mělo by to za následek klesnutí ceny těchto statků ještě hlouběji. 3. Trpí tím hospodaření proto, že jest nevyhnutelné zadlužiti statek hlavně podíly dětí ostatních. 4. Vzniká nerovnost mezi dětmi, chce-li se přejímateli statku zmenšiti břímě podílové. Vzhledem k tomu slušelo by se na jedné straně zamezování parcelování usedlostí na malé částky, ale zároveň neomezovati volnou dělitelnost. Navrhoval jsem kdysi již při programových schůzích tento modus: 1. Má-li se rozparcelovati nějaká usedlost, jest potřebí k tomu svolení okresního výboru, který svolení dá za těchto podmínek: a) když nevzniknou parcelací menší usedlosti než dvacet jiter; b) když parcelované grunty koupili by sedláci, mající dvacet jiter pozemků nebo doplnili-li by tím usedlosti svoje na dvacet jiter; c) polnosti, které v den prohlášení zákona mají méně než dvacet jiter, nepodléhají při parcelaci schválení obecního výboru. (Mohlo by se ovšem stanovtii třeba jiné minimum než dvacet jiter, dle uvážení zemského výboru a po provedení dotazníkového řízení.) Podrobení se veřejnému zájmu: tedy ne neliberální. 2. Při velkostatcích volná dělitelnost budiž dovolena. Tvoření velkostatků (odkud začíná velkostatek?) budiž zakázáno.

Fidejkomisy.

Vnitřní důvod pro fidejkomisy — vzhledem k tomu, že statky v zemských deskách zapsané jsou nedělitelny — jest tak zv. splendor familiae anebo (řekněme to jinak) furor familiae. Tak jako při kostelním a klášterním jmění určeno jest jmění stále určitému účelu — jmění „mrtvé ruky“ — jest fidejkomis analogon. Důvody hospodářské u polního hospodářství nejsou žádné, neboť i kdyby na větších latifundiích racionelněji hospodařiti se mohlo, postačila by stávající nedělitelnost, není potřebí obmezení zadlužitelnosti. Proto heslem pokrokové hospodářské strany musí býti: odstranění, zrušeni fidejkomisů. S důvodem mluviti lze o fidejkomisích lesních, poněvadž dle stávajících zákonů musí při fidejkomisech lesních daleko větší dozor na lesní hospodaření prováděn býti, ježto provádí jej nejen okresní hejtmanství, nýbrž také fidejkomisní soud za účelem chránění interesů čekalců; avšak i zde postačil by přísný a dobře propracovaný zákon lesní, který by spoříval na těchto zásadách: 1. Lesní hospodaření při pomalém vzrůstu lesů může se vypláceti jen tam, kde buď provozuje se ve velkých komplexech aneb kde jen jako vedlejší hospodářství se vede, neboť: a) při pařezovém hospodaření (dubové, bukové, olšové, vrbové lesy) může kácení „na provázky“ díti se jen ve 20 letech, kácení „na výstavky“ (silné kmeny) v 80—110 letech. Pročež ten, kdo by chtěl mít pravidelný roční příjem z lesa, musil by míti veliký komplex; b) při setých nebo sázených lesích (smrkové a vůbec jehličnaté, pak lesy březové) lze předsevzíti jednak tak zvané probírky, jednak paseky. Probírky každý rok .v setých lesích od 15 roků stáří setby, v sázených od 10 roků. Paseky v 50—80 letech. Důsledek těchto probírek jest, že i při nejlepším dosavadním dozoru c. k. hejtmanství může hospodář pustošiti svůj les hojnými a nevčasnými probírkami; c) při rozsáhlejším hospodářství lesním možno je zříditi pily, brusírny na massu papírovou atd. Z důvodů těchto obsahovala by předloha lesního zákona: 1. rozhodný zákaz dělení lesů; 2. usnadnění komassace (zcelování lesů ve větší komplexy); 3. povolení kácení lesů (jako dosud) od okresního hejtmanství; 4. nucené racionelní vysazování lesů, schválení probírek v lesech setých se strany znalce (lesních a těch, kdo složili zkoušku z lesnictví); 5. vydání expropriačního zákona, na jehož základě by mohly malé lesy býti komassovány; 6. Otázku tak zv. „selských lesů“, která jest jednou z nejpalčivějších, lze řešiti takto: Historický původní stav byly almendy — obecní statek, který si starousedlí rozdělili, majíce správu obce v rukou. Syni vrátiti klidně a sice expropriací tyto lesy obcím. Obce by musily provésti tuto expropriaci.

Selská otázka:

Krisi selskou působí: 1. láce obilí; 2. drahota výroby; 3. nemožnost vývozu; 4. klesnutí cen řípy cukrovky; 5. zvětšení míry života (standard of life) u rolníků; 6. konkurence velkostatku. Ad 1.. 2. a 3. Láce obilí způsobena „ochrannými“ cly německými, čehož následek bylo, že veškeré obilí uherské dopraveno na naše trhy, což usnadňovala laciná doprava a laciná výroba při „panenskosti“ uherské půdy. Proto nutno a) získati nové trhy na obilí, hlavně protekčními sazbami drah (zvláště pro náš vývoz ječmene do Anglie), hlavně do Terstu; b) zlaciniti pokud možno výrobu obilí, což může se státi: zlaciněním umělých hnojiv, strojovou prací, povznesením dobytkářství. Za účelem tím doporučovalo by se tvoření společenstev rolnických, která by kupovala umělá hnojiva ve velkém (čímž by je dostala laciněji a v lepší kvalitě), nákladnější stroje ke společnému užívání (secí stroje, parní mlátičky atd.), kupovala plemenníky dobytčí atd. Ad 3. Společenstva tato by pronajímala vojenské dodávky, dodávky ječmene ve velkém atd. Závodní kapitál tvořil by se ze stržených peněz. (Dosavadní spolková organisace nestačí, poněvadž jednak je příliš volné spojení, jednak nemají spolky ty jmění.) Zařízení veřejných skladišť v městech, kde jsou trhy, aby nemusilo prodati hned spekulantům. 6. Konkurence velkostatků jeví se tím, že: a) výroba velkostatku jest levnější, poněvadž vyplatí se jim parní orba, parní mlácení, umělé hnojení (na vagony); b) kapitál, investovaný v pozemcích velkostatku jest poměrně (per jitro) menší než v selské usedlosti, poněvadž poptávka po velkostatcích, jež mají ½ milionu ceny je menší, následkem toho tíže se prodávají. (Jitro velkostatku = 400 zl.. selské usedlosti 500 zl.); c) nelze počítati ovšem služné správců, poněvadž také nepočítáme služné rolníků do nákladů na statek vynaložených. 4. Prodává-li velkostatkář, snáze prodá velkozávodům, poněvadž může prodávati přímo konsumentům, ne prostřednictvím obchodníků. 5. Může spojiti snadno s průmyslem (mlynářstvím, pivovarnictvím, cukrovarnictvím) a tím sám výrobky své zpracovati. 6. Vzhledem k veliké rozsáhlosti může pěstovati ve velkém: olejku, len atd. Snáze může meliorovati. Poněvadž tedy čistý výnos je větší, ale zdanění je stejné jako u selských usedlostí, mělo po spravedlnosti býti zdanění gruntovní u velkostatků větší než u selských usedlostí tím, že by se selským usedlostem slevilo, velkostatkům přitížilo. Ad 4. Kontrahování řípy jen od společenstev, ne od jednotlivců, čímž dosáhly by se výhodnější podmínky.

Volná tržba.

Naprostá mezinárodní volná tržba, kde by celní šraňky úplně byly odstraněny, měla by výborné účinky tam, kde průmysl si dobře stojí. Neboť zvětšením poptávky vzrostla by cena. kteráž by umožnila výdělek i když by k ostatním nákladům výrobním připočetl se náklad dopravní. Kde však průmysl neb některé jeho odbory dosud nejsou zakotveny aspoň tak, aby krýti mohly po většině domácí spotřebu, tam by měla volná tržba ZA následek krisi v tomto oboru průmyslu, ochuzení určité třídy státních občanů positivním působením ciziny. Stát by trestal občany za to, že neprodukují zboží tak lacino, aby mohli odolati cizí konkurenci. Při volné tržbě vyhlíželo by to tak jako v našem poměru k Uhrám: uherští hospodáři mohou následkem protekčních sazeb dovážeti lacino obilí k nám, my při drahých sazbách našich k nim nemůžeme dovézti ani zrna. Vidíme zde tedy, že zavedeme-li volnou tržbu, neprospívá tato mnohým odborům. Proč? Poněvadž hospodaření děje se na základech v každém státu samostatných čili podmínky výrobní, dopravní atd. řídí se dle poměrů, zákonů, zdanění atd. tobo kterého státu, ale tržba řídí se na základech společných. Dá-li tedy jeden stát ať již výrobní nebo daňovou nebo dopravní prémii některému odboru hospodářskému nebo průmyslovému, umožňuje tím konkurenci na úkor průmyslu státu druhého. Měla-li by tedy býti volná tržba mezinárodní. musilo by býti mezinárodní uspořádání výrobních, daňových a dopravních poměrů. Volná tržba v mezích jednotlivého státu byla by přípustna, poněvadž by nastupovalo zde vzájemné vyrovnávání. Však v jednom srněru by mělo býti dáno do rukou státu právo a vliv: vliv na sazby drah, pokud tyto nejsou v majetku státním, sestátnění drah, poněvadž tyto mají veliký význam veřejný a správní. — Koncesní živnosti v tom asi rozsahu jako nyní. — Monopol na sůl zrušiti. — Zrušiti tabákový monopol je věc celkem nemožná, ale vymoci ingerenci sněmoven v ustanovování cen a kvalit tabákových. Dovolení pěstování tabáku i u nás. — Bursovní daň. — Přísný dozor na splátkové obchody.

Volný průmysl.

1. Řemesla: ochranné zákonodárství. Zamezení přílišného dělení práce vytčením oboru řemesel, ku př. soustružnictví: soustružnictví perleti, dřeva, knoflíků, poněvadž přestup ze živnosti do živnosti je pak obtížný. — Progresivní daň živnostenská. — Prokázání způsobilosti. — Obmezený počet učedníků, t. j. poměr mezi učedníky a pomocníky; nucené pojišťování. — Zvláštní upravení živností modních, ku př. granátnictví, prýmkářství, perleťářství atd., které s modou vznikají a s modou zaniknou. Zde zvláštní pojišťování pro případ zaniknutí té živnosti. Zde mají totiž jednak mistři superprofit, který jim dává moda do kapsy, dělníci také superprofit (granátnický učeň v Praze po několikanedělním učení dostává již plat), dávaný velkou poptávkou. Z tohoto fondu dostávali by po nějakou dobu plat, pokud by se neuchytili u jiného řemesla. 2. Tovární výroba povoluje se jen tam, kde jest vskutku strojová práce: ne tedy při kloboučnictví, krejčovství. Kde by byl velkoprůmysl v těchto oborech, tam všichni pracovníci živnostenskou způsobilost. Vyloučení učeníků z takovýchto továren.