Přeskočit na obsah

Omladina a pokrokové hnutí/Časopis českého studentstva

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Časopis českého studentstva
Autor: Antonín Pravoslav Veselý
Zdroj: VESELÝ, A. Pravoslav. Omladina a pokrokové hnutí
Online na Internet Archive
Vydáno: Vlastním nákladem 1902. s. 31 – 35.
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Omladina

„Čas. čes. stud.“ z let 1889—1892 nelze čísti bez pohnutí a vzrušení: co všecko tu rašilo a vířilo, jaké naděje zářily z toho mladistvého ohně!..."

Em. Chalupný

Do politického a literárního přítmí vletěl jako malá jiskérka »časopis českého studentstva«. K jeho založení došlo po dvou nepokojných schůzích: jedna z nich, v Karolinu, skončena, ani něco vyřízeno: druhá, v technice, hyla plodnější. Na této schůzi vystoupil poprvé jako řečník Ant. Hajn, který ve velmi vřelé řeči odůvodňoval neodkladnou potřebu listu. MUC. Haškovec. nynější universitní docent, podporoval jeho názory. Debata trvala dosti dlouho, ale přání převážné většiny, zejména mladších studentů, bylo přece splněno, a vydávání »Časopisu čes. studentstva” majoritou odhlasováno.

Redakce listu ubytována z počátku u K. St. Sokola ve Školské ulici, později u Ant. a Al. Hajnů v Krásově ulici na Žižkově. Tam bylo také hlavní zřídlo nového dusevního kvasu. Hoši hovořívali při čaji často až do bílého rána o nejrůznějších otázkách.

Prvé číslo žádostivě očekávaného »Č. č. stud.« vyšlo redakcí K. St. Sokola dne 3. května 1889. O pokrokovém hnutí nebylo v něm, celý další ročník nevyjímaje, ani zmínky. V obsahu jeho jevil se silný vliv realismu a mladočešství, tohoto v politice, onoho v literatuře a kritikách. První Č. č. stud. dá se krátce shrnout: vanula z něho nespokojenost s malou a nepříliš cennou účastí studentstva ve veřejném a kulturním životě; protest proti odkazování výhradně na školní lavice; volání po stycích širších kruhů a žurnalistiky se životem studentským; po seznání a upravení hmotných i duševních jeho potřeb: po práci mezi ním; a ozývaly se z něho hořké žaloby na přílišné sešněrování studentstva. Ve svém základě byl »Č. č. stud.« značně neujasněný. V o. 1. hlásal: »Jsme daleci toho, zaváděti nějaké nové směry v českou mládež akademickou,« a přece v následujících číslech mimovolně je šířil. Sociálních problémů si ještě mnoho nevšímal. Spolupracovníci jeho rekrutovali se nejen ze studentstva. ale i z Mladočechů a realistů. Dr. J. Kučera i prof. T. G. Masaryk psali v něm úvahy o úkolech mládeže. Zvláště realisté stáli u jeho kolébky, sledujíce bedlivě každý krok literárního novorozeňátka. Prof. T. G. Masaryk dával čtenářům »Č. č. stud.« pokyny, aby si opatřili co nejvíce vědomostí odborných, všeobecného vzdělání, znalosti dějin literatury, cizích řečí. historie atd. Otázku, má-li se studující mládež zabývati politikou, zodpověděl proí. T. G.Masaryk: »Studující mládež zabývej se politikou, ale zabývej se jí tak, jak se na inteligenci sluší — věcně. Studuj historické a politické problémy, přemýšlej a nevěř, co na zdař bůh se podává.« Pisatel ponouká studující mládež ke čtení spisů Tolstého. J. St. Milla, Dostojevského, Schillera, Aristotela, Spencera. Havlíčka, Palackého a jiných znamenitých mužů. Dobré jeho rady, jak seznáme, nezůstaly bez vlivu.

Pokusem o sblížení slovanských kmenů byly dopisy z Chorvatska, z Haliče, ze Slovenska, z Lužice atd. v »Č. č. stud.« otiskované.

V pozdějších jeho číslech žádá se již od studentstva pro domácí poměry: vzdělávání lidu, hlubší práce mezi ním, ubíjení bezvýznamného spolkaření a parádního sjezdování, výběr ušlechtilejších zábav a divadelních představení, v širších kruzích studentstva fedrovaných, potírání přežilých tradic a formalit, vysvětlování zásad zdravého konstitucionalismu (poměru občanstva k úřadům, vojsku, zřízení obce, země i státu), budování knihoven, zvláště obecních, pobízení příslušných činitelů k vydávání laciných spisů pro lid, konání přednášek z oboru národohospodářství. politiky a kultury. Takovými myšlenkami zúrodňoval »Č. č. stud.« vypráhlé lány studentského života.