Přeskočit na obsah

Olomouc, královské hlavní město Moravy/II. Část statistická

Přidat odkazy
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Olomouc, královské hlavní město Moravy
Josef Kramář
I. Část místopisná II. Část statistická III. Část dějepisná
Údaje o textu
Titulek: II. Část statistická
Autor: Josef Kramář
Zdroj: Kramář, Josef. Olomouc, královské hlavní město Moravy. Olomouc: Nákladem národní knihtiskárny Kramáře a Procházky, 1881. S. 73—94.
Dostupné online.
Licence: PD old 70
Index stran
II. Část statistická.
Obyvatelstvo.

Obyvatelstvo Olomucké jest z částky Německé z částky České; většinou ale přiznává se k národnosti Německé, jakkoli příjmení mnohých Český vyzrazuje původ. Příčinou poněmčení staly se především školy, od počátku sedmnáctého století, až do posledních let výhradně Německé. Dle posledního sčítání lidu, jež se provedlo dne 31. prosince 1880., jest v Olomouci 724 domů, přítomných osob bylo 15.520, nepřítomných 1052 celkem tedy 16.572 obyvatelů, kromě vojska 4656 mužů.

Z obyvatelů bylo:

osob pohlaví mužského . . . . . . . . 7996
osob pohlaví ženského . . . . . . . . 8576

Z přítomných dle národnosti:

Čechů . . . . . . 4440
Jiných Slovanů a Rumunů . . . . . . 64
Němců . . . . . . 9842
Židů . . . . . . 1174

Dle náboženství:

Křesťanů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14346
Židů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1174

Z křesťanů přiznává se:

k církvi Římsko-katolické . . . . . . 14213
k Augsburskému vyznání . . . . . . 99
k Helvetskému vyznání . . . . . . 22
Řeckého vyznání . . . . . . 12

Domy Olomucké většinou dobře upravené, některé i velkolepé, jeví tu a tam ještě starožitný ráz, který zvlášť na portálech, přízemních chodbách a sklepeních, někde na průčelích se zachoval. Bylo zde prvé 77 šlechtických domů, poněvač většina vyšší šlechty Moravské v dobách minulých, za příčinou zemských sněmů, pokudž Olomouc ještě prvním hlavním městem Moravy bývala, zde bydlívala. Na některých dosud jest viděti bývalé znaky šlechtické.

Obyvatelé provozují obyčejné živnosti a obchody jen pro potřebu místní a nejbližšího okolí. Továren zde téměř ani není. Mezi větší průmyslové a společenské podniky čítáme měšťanský pivovar, jehož původ až do 13. století sahá, měšťanskou vinopalnu, kdež nyní také lisované kvasnice se vyrábí, strojnickou dílnu p. Nietsche, sochařskou dílnu p. Melnického, několik dílen zámečnických, hrnčířských a několik octáren, dobře zásobené sklady nábytku, oděvu, střížného zboží, skla, porculánu, zboží klenotnického, hodinářského, železnického, soustružnického a jiných více, které potřebám časovým náležitě vyhovují.

V nejbližším okolí máme v Hejčíně cukrovar, v Hodolanech za nádražím továrnu na škrob a lihovar, v Holici, ve Velké Bystřici a ve Vrbátkách cukrovary a několik sladoven.

Obchod Olomucký zvýšují nemálo dva hojně navštěvované týhodní trhy na potraviny, len, přízi, peří, dřevěné a jiné výrobky, každou středu a sobotu; čtyry výroční a dobytčí trhy, totiž: 1. v pondělí po neděli v oktavu sv. Tří Králů, 2. v pondělí po sv. Jiří, 3. třetí pondělí po sv. Janu Křtiteli, 4. třetí pondělí v říjnu. Konský a dobytčí trh v pondělí před každým výročním trhem, jenž osm dní trvá; konečně železnice, kterou velkolepé výstavné nádraží na východní straně města značí, do něhož se dráhy z pěti stran: od Prahy, od Šternberka, od Krnova, od Přerova a od Prostějova sbíhají a všemi jmenovanými stranami s veškerou Evropou přímé spojení udržují. Na nádraží, které od města asi čtvrt hodiny vzdáleno jest, jezdí ku každému vlaku, jichž na každou jmenovanou stranu každodenně více se vystřídá, několik dostavníků, dvou- i jednokoňských povozů, tak že se každou dobou ven i do města pohodlně dostati lze. Také zde stává hojnost povozníků, jenž za poměrně mírnou cenu po městě i na venek dovážejí. Pro přechování cizinců stává důstatek dobře upravených hostinců, z nichž jsme tři nejčelnější mezi znamenitějšimi budovami uvedli.

Pro zábavu slouží obyvatelům v první řadě divadlo a koncerty v budově divadelní, čtenářské besedy, kavárny, střelnice, a procházky, jichž poskytuje okolí Olomucké hojnost. Na městské střelnici bývají hojně navštívené zábavy a zvláště hlučno v čas slavnosti císařské, ježto se odbývá v neděli po 2. červenci na památku osvobození Olomouce od Prušanů r. 1758.

Úřady.

Věci obecní a domácí politické spravuje samostatně obecní městská rada dle zvláštního obecního řádu z r. 1862. sestavená, nímž podřízena jest přímo místodržitelství; skládá se ze starosty čili purkmistra, místostarosty čili vicepurkmistra, 6 radních od obce zvolených a 2 radních právníků, kromě pomocného úřednictva, pro záležitosti berniční, pokladní, hospodářské, stavitelské a ubytovací. Uzavírání a usnešení o věcech důležitějších přísluší obecnímu zastupitelstvu třiceti členů, které veškerým obecním majetkem vládne a na čtyry roky se volí, jen že po dvou letech vždy polovice členů se vystřídá.

O veřejnou bezpečnost pečuje úřad policejní radě městské přidělený, c. k. státní návladnictví a ředitelstvo oddělení četnictva. Politické záležitosti hejtmanství Olomuckého, týkající se obcí venkovských, řídí c. k. okres. hejtman s úředníky podřízenými, jehož vliv na občany Olomucké pouze na záležitosti berniční se obmezuje. Pro finanční záležitosti bývalého kraje Olomuckého stává v Olomouci c. k. okresní finanční ředitelství. Též jest zde hlavní celnice a při ní pokladnice sběrací, inspektorství berniční, berniční úřad okresu Olomuckého a stráž finanční.

Pro záležitosti trestní a obchodní jest zde c. k. krajinský soud; pro věci soudní a menší přestupky c. k. městský delegovaný soud okresní, jemuž vždy jeden člen krajinského soudu předsedá. I odbývají se zde každé čtvrtletí soudy porotní pro obvod zdejšího krajinského soudu. K zastupování stran jest zde 12 advokátů a pro vyřízení mimosoudních věcí a legalisování listin 2 notáři. V Olomouci jest též notářská komora pro obvod Olomuckého krajinského soudu.

Pro hornické záležitosti stává revírní úřad hornický; dřív bývalo zde horní hejtmanství, které se před několika lety vyzvedlo.

Pro zvelebení obchodu a průmyslu zřízena r. 1851. komora obchodní a průmyslová, k níž východní polovice Moravy přísluší. Složena jest z předsedy, místopředsedy, tajemníka, 15 členů řádných a 20 dopisujících. Sem také přísluší c. k. poštovní úřad a c. k. telegraf.

Pro věci stavitelské, okresní stavitelský úřad, k němuž přísluší mimo okresu Olomuckého, okres Prostějovský, Plumlovský, Lipnický a Hranický.

Správu vojenskou řídí pevnostní velitelství, obyčejně vyšší generál s dvěma nižšími generály, podplukovníkem, 2 místními setníky, 3 auditory a velitelem vojenské dopravny. Stavby pevnostní řídí ředitelství inženýrské, s plukovníkem v čele.

Duchovní správa.

Správa duchovní rozdělena v Olomouci na tři farní okrsky, k nimž celé město přísluší: K farnímu okrsku sv. Václava na Domě celé Předhradí; k farnímu okrsku sv. Mořice severní polovice města; k farnímu okrsku sv. Michala polední polovice města.

Nepatrná čásť v Olomouci bydlících protestantů má od r. 1879. svého vlastního pastora a schází se ku službám Božím v bývalé kapli Božího Těla v kasárnách konviktských, na chrám protestantský přetvořené. Židé, jež od r. 1848. opět svobodného útulku v Olomouci dosáhli, rozmnožili se zde úžasně a mají již více let svou modlitebnu na bělidlech v čís. 3. a svého rabína.

U vykonávání duchovní správy katolické pomáhají ještě kněží řádu Dominikánského na Bělidlech a kněží řádu kapucínského na Dolním náměstí.

Služby Boží ve chrámech farních konají se od času císaře Josefa II. výhradně Německy; prvé tak nebývalo. Česká kázání a požehnání bývají nyní jen v neděli u Dominikánů a u Panny Marie Sněžné střídavě s Německými.

Vyšší správu duchovní a dozorství k farám okrsku Olomuckého vede generální vikář a dozorství na školy generální dozorce čili domscholasticus.

Nejvyšší církevní správu vykonává kníže arcibiskup, nyní kardinál Bedřich landkrabě z Fürstenberku od r. 1853. Jsa metropolitou Moravským vykonává moc duchovní ve východní polovici Moravy, pak v Opavsku Rakouském a Pruském co bývalé části Moravy.

Nemovité jmění arcibiskupství Olomuckého skládá se z ročních důchodů z vyvazovacího kapitálu za někdejší statky štolní a komorní a z alodialního statku Kyselovického, ze statku Tlustomlatského v Pruském Slezsku, asi ze 12 dvorů a velkých lesů na statcích řečených, z hutí železných ve Frýdlantě, ze dvou třetin trhové ceny 68 mužských podmanství, když některé odumře a jiných více. Důchody roční z kapitálu vyvazovacího činí na stolních statcích Hukvaldech 15074 zl. 25 kr. ve stříbře, na Kelči 7240 zl. 4 kr., na Kroměříži a Chropíni 16.851 zl. 26 kr., na Mírově 5391 zl. 42 kr., na Osoblaze 598 zl. 6 kr., ve Svitavách 2183 zl. 22 kr., a na Vyškově 7238 zl. 22 kr.; na statcích komorních: Budišově 357 zl. 40 kr., na Chválkovicích, Slavoníně atd. u Olomouce 1632 zl. 53 kr., na Libové 304 zl. 24 kr. a v Kyselovicích 801 zl. 9 kr.

Od času biskupa Stanislava Pavlovského požívá metropolita titulu vojvodského a důstojnosti knížecí, jež tomuto císař Rudolf II. r. 1588. za jeho zásluhy na všecky budoucí časy i pro jeho nástupce udělil; a jemu přísluší korunovati krále Českého, když by nebylo arcibiskupa Pražského.

Kapitola hlavního chrámu počítá, když celá jest obsazena, 22 kanovníků, z nichž 13 sídlí v Olomouci (nyní jest na živu jen 6). Dvanáct kanovnictví zřídil biskup Jindřich Zdik r. 1132., jedno biskup Robert r. 1232., čtyry biskup Bruno r. 1267., jedno král Václav II. r. 1286., jedno kanovník Werner r. 1302., jedno Adam z Konice r. 1340., jedno Olomucký měšťan Kunrát Bilovecký r. 1348. a jedno markrabě Jošt r. 1402.[1]

Až do času kardinála Dietrichšteina byli při kapitole Olomucké kanovníky šlechtici i nešlechtici, od té doby veskrz z vyšší šlechty, alespoň ze stavu rytířského.

Představený kapitoly jest děkan, po něm v důstojenství probošt, pak arcijahen a scholastik. Kapitola volí od starodávna v kostelíku sv. Anny ze sebe arcibiskupa, též děkana, probošta kapitolního a probošta u sv. Mořice; arcibiskup ustanovuje arcijahna, scholastika a rektora u sv. Anny, a volí sobě sufragana.

Jmění kapitoly Olomucké jest buď společné, buď zvláštní, každému kanovníku o sobě náležité. Společné jmění kapitolní jsou roční důchody z vyvazovacích kapitálů ze čtyř bývalých statků, některé dvory a lesy, dům v České ulici (o němž jsme se zmínili) a třetina trhové ceny z 68 podmanství arcibiskupských, když některé odumře. Důchody roční z kapitálů vyvazovacích činí na statku Velko-Bystřickém 2113 zl. 33 kr., na Tršickém 2727 zl. 52 kr., na Velko-Petřvaldském 2946 zl. 53 kr. a na Hanějovickém 963 zl. 39 kr. ve stř. O sobě náleží k děkanství kapitol. statek Hrubčice, jehož kapitál vyvazovací se klade na 26610 zl. ve stř. a manství Sucholazce; k proboštství náležejí statky Nenakonice, Dluhonice a Křižanovice, vyvazené v 29250 zl.; ke scholasterii statek Šlapanice vyvázený v 33970 zl.; k rektorství u sv. Anny Vrbátky a Rousín vyvazené v 6721 zl. 51 kr. a ke kustovství statek Břuchotín, vyvazený v 18620 zl. Mimo to jest 10 prebend obedienčních, jichž vyvazovací kapitál celkem 107.917 zl. 36 kr. a 16 prebend vlastních, jichž vyvazovací kapitál celkem 107.648 zl. 44 kr. ve stříbře obnáší.

Čásť kapitoly jest též kolegium vikářské, ježto se skládá z 12 vikářů, 2 čestných a 10 kurátních, a má rovněž jako kapitola jmění společné a zvláštní. Společně náleží všem vikářům Nelešovice se dvorem Lutínským a roční důchod z kapitálu vyvazovacího 4840 zl. ve stř.; čestným vikářům o sobě náleží Studenec s dvorem a ročním důchodem z kapitálu vyvazovacího 4220 zl. Tučapy s jedním dvorem a ročním důchodem z vyvazovacího kapitálu 4820 zl. ve stř. Mimo to jest 7 prebend z vyvazovacím kapitálem 23.484 zl. 44 kr. ve stř. a 7 vikářských obediencí vyvázaných s kapitálem 7002 zl. 40 kr. ve stř. a 2 prebendy nevyvázané v Sokolnicích a Dobromělicích. První čestný vikář má jako duchovní správce u sv. Václava dvůr Studenecký, polovici prebendy Tučapské, dvanáctou čásť prebendy Lutotínské, náhradu za vyvazení pozemností asi 350 zl., a některé fundace z někdejšího kostela sv. Petra[2].
Školy.

Až do r. 1854. byla zde universita o třech fakultách, fak. bohoslovecké, fak. právnické, fak. filosofické a chirurgickém učení. Toto vysoké učení titulováno: C. k. Františkovou universitou, poněvač slavné paměti císař František I. bývalé více než 260 let v Olomouci stávavší, biskupem Markem a jeho nástupcem Vilémem Prusinovským založené, a od r. 1567. řádem jesuitským co academia bonarum artium, spravované lyceum r. 1827. na universitu povýšil; čítala do r. 1848. 25 řádných professorů se čtyřmi děkany a universitním rektorem v čele. Fakulta bohoslovecká měla kromě děkana 6, fakulta právnická 5, fakulta filosofická 7, a medicinsko-chirurgické učení, jelikož fakulty medicinské nebylo, kromě děkana 7 professorů. Počet žáků universitních i s babičkami páčil se v těchto dobách na osm až devět set.

Roku 1864. vyzdvižena jest tato universita až na fakultu bohosloveckou, ústav chirurgický a porodnici při zemské nemocnici. R. 1873. vyzdvižen i ústav chirurgický; leč knihovna bývalá universitní zde dotud ponechána.

Pozůstalá fakulta bohoslovecká, zachovavší právo své, povyšovati kandidáty bohoslovecké na doktory sv. písma, čítá nyní obyčejně kolem 100 posluchačů.

Toto studium vzalo počátek svůj nepochybně hned s biskupstvím, kdež při hlavním chrámě zřízena byla škola, ve které se mladíci vyučovali gramatice, dialektice, rhetorice a obřadům církevním. První scholastik, jenž tuto školu spravoval, ustanoven od biskupa Bruny r. 1249, první mistři pak (totožní s doktory) jmenují se: r. 1286. Bohumil a r. 1305. Radslav. Učený biskup Marek vystavěl r. 1564. s velkým nákladem tuto školu znova a zřídil ji tak, že se v ní i mistři a učitelové k učení dítek a jiných osob vzdělávali; nástupce jeho biskup Vilém Prusinovský zvelebil a odevzdal ji r. 1567. Jesuitům, kteřížto ji do své koleje přenesli a podporováni jsouce jmenovaným biskupem, vysoké školy v ní zařídili.

Kromě tohoto tak záhy zaniknuvšího vysokého učení a pozůstalé fakulty bohoslovecké, stává v Olomouci: Německá průpravna pro učitele a pro učitelky, České a Německé vyšší gymnasium, Německá vyšší realka, Německá občanská škola, národní škola pro chlapce v klášteře dominikánském, občanská dívčí škola, dívčí škola v klášteře Voršilském, obě Německé, škola obchodnická, škola řemeslnická, škola hudební, škola vojenská, škola podkovářská, tělocvična, plovárna, opatrovna pro malé dítky na Blažejském náměstí, konečně soukromá národní škola Česká, vydržovaná spolkem „Maticí školskou“ a škola rolnická na Hradisku.

Veškerá tato učiliště mají hojnosť žáků, jak vykazuje statistika pro školní rok 1880/81., totiž:

Německé vyšší gymnasium . . . . 450
Německá realka . . . . 202
průpravna pro učitele u Dominikánů . . . . 128
průpravna pro učitelky . . . . 67
Německá chlapecká škola . . . . 815
Německá dívčí škola . . . . 753
Německá dívčí škola v klášteře Voršilinském . . . . 368
řemeslních žáků . . . . 130
dětská zahrádka . . . . 44
dětská opatrovna . . . . 112
České vyšší gymnasium . . . . 667
Česká národní škola „Maticí“ vydržovaná . . . . 232
a škola rolnická na Hradisku . . . . 21

Z těchto udání vysvítá, že Olomouc v humanistickém ohledu vysoké zaujímá stanovisko a že velice želeti jest nepředloženého vyzdvižení vysokých škol. Olomouc dle položení a všech okolností místních nehodí se za město průmyslové, za to ale poskytuje a poskytovalo by vždy klidný útulek vědám. Jsouc zároveň sídlem metropolity zemského, jemuž důstojenství říšského knížete přísluší, chová důstojnou osobu pro čestné kancléřství universitní v lůně svém[3].

Zde zmíniti se také dlužno o ruchu literárním, jenž za let posledních v Olomouci utěšeně kvetl, jak dokazují díla vědecká i belletristická, obsahu vesměs mravného, jež v posledním desítiletí firmy F. Slavík a Kramář a Procházka vydaly. Na příklad: Život Krista Pána, skvostné a velmi nákladné dílo s pěknými obrazy; Zvěrolékař, dílo veledůležité pro hospodáře s hojnými příslušnými obrazci, jež obé vydal Fr. Slavík. — Chemickou technologii, Národní hospodářství, Nal a Damajanti, Paměti Hellenské a Římské, Životopis Karla XII. krále Švédského, Komenského, sbírku mravných a poučných povídek pro mládež (23 sv.); básně: Ztracený syn, Satan a Kain a více jiných brožurek malého obsahu, jež vydala firma Kramáře a Procházky kromě všelikých jiných děl, jež vydala jazykem Německým.

I časopisectvo jest v Olomouci důstojně zastoupeno. Vychází nyní v Olomouci 6 politických listů, tři České a tři Německé. České národní časopisy jsou: „Lucerna“ (čtrnáctidenník), „Našinec“ (třikrát týdně) a „Pozor“ (třikrát týdně). Německé: „Mährisches Tagblatt“ (denník), „Neue Zeit“ (denník) a „Olmützer Zeitung“ (dvakrát týdně). Vedle Českých politických listů vychází jestě belletristický časopis „Koleda“, paedagogický časopis „Komenský“ a „Posvátná kazatelna“; celkem tedy šest Českých časopisů.
Zdravotnictví.

O zdravotní blaho postaráno v Olomouci všestranně:

Pro vojsko stává na Hradisku velkolepá nemocnice s příslušnou vojenskou lékárnou a dostatečným počtem ošetřovacích lékařů.

V městě na předhradí jest zemská nemocnice a porodnice, jež opatřuje 6 lékařů; ošetřování nemocných obstarávají klášterní sestřičky, které, se svolením řídícího lékaře, i v domech soukromých ošetřování těžce onemocnělých ochotně se podrobují.

Před několika lety postavila městská obec za branou Terezskou, blíže městské plynárny, novou nemocnici pro onemocnělé nemocí nakažlivou, aby se odloučeně ošetřovati mohli, a rozšíření nákazy co nejvíce možno zamezilo.

Za tou samou branou za hřbitovem učinila správa městská příslušné opatření pro lékařské soudní prohlídky spáchaných vražd a jiných nalezených mrtvol, a pro mrtvoly nakažlivou nemocí zemřelých.

V městě jsou čtyry dobře zřízené veřejné lékárny a více většinou pověstných lékařů. Krajský a městský fysikát.

Ústavy a spolky dobročinné.

K ústavům dobročinným náleží v první řadě:

1. Opatrovna a zahrádka pro malé dítky na Blažejském náměstí, o níž a jejím působení jsme se na příslušném místě již zmínili.

2. Chudinský ústav, potažmo pokladnice, z které se udělují stálé podpory chudým a potřebným domácím osobám penězy, zaopatřením v chorobinci, ošacením a obstaráváním pohřbu. Dotyčná pokladna měla závěrkou r. 1879. následující jmění: na úpisech státních v ceně nominální 131.550 zl., na kapitálech u soukromých osob 188.301 zl. 96 kr., na movitostech a nemovitém jmění 26,584 zl. 52 kr. a na hotovosti 5791 zl. 801/2 kr. K tomu náleží též dům pro chudé a choré č. 8. v ulici vodární, kdež značnému počtu chudých přístřeší a celé zaopatření i pomoc lékařská se uděluje.

3. Měšťanská opatrovatelna (Bürgerversorgungshaus) č. 2. v ulici Maximilianově, blíže farního kostela sv. Michala; nadace založena bývalým arcibiskupem kardinálem Maximilianem Sommerauem, svobodným pánem de Beeckh v letech čtyřicátých (r. 1846.?) pro dvacet schudlých měšťanů, z nichž každý v témž domě útulek, světlo, teplo a 35 kr. denně obdrží.

4. Spolek katolických tovaryšů, jehož účelem, jak jsme již na příslušném místě podotkli, zachovati mládež řemeslnickou v neporušených mravech, poskytovati jí přiměřené poučování a po případě i dočasný útulek v domě spolkovém č. 16. v ulici Božího Těla.

5. Matice školská jest spolek, jejž založili horliví národovci k docílení velmi potřebné České národní školy r. 1872. po nabytém přesvědčení, že žádné naděje není, aby se obyvatelům Olomuckým národnosti Českoslovanské, jakkoli počet jich na 4500 již byl zrostl od Německého, národnosti České nepřejícího městského zastupitelstva, České národní školy dostalo.

Řečený spolek dosáhl účele svého již druhý rok po založení, otevřev první třídu na začátku slunečního roku 1874., arci v najmuté a skrovné místnosti, v budově besedy občanské. Nicméně však, jakkoli odkázán byl toliko na prostředky vlastní a příspěvky spanilomyslných dobrodinců, vládl již na sklonku r. 1875. vlastní budovou, těšil se rok po roku většímu zkvétání založené školy, která letos r. 1881. na sedmero oddělení ve čtyřech místnostech vzrostla a jak prvé již udáno, 232 žáků čítá. 6. Olomucká hospodářská jednota, založená prvé co filiálka mateřské hospodářské společnosti v Brně, vystoupila, změnivši dosavadní stanovy své dne 12. března 1870. co samostatná jednota. Aniž bysme široce vykládali, jak blahodějně spolek ten na rolníky působil, podotknem toliko, že působením jeho dvě rolnické školy, jedna v Přerově r. 1865., z níž nápotom r. 1875. střední hospodářská škola povstala; druhá na Hradisku u Olomouce r. 1876. a veškeré rolnické záložny, co jich na severní Moravě stává, „Ústřední rolnickou záložnu“ v Olomouci v to vnímaje, v život vešly. Během let rozvětvila se ve více hospodářských spolků, avšak zaujímala ještě r. 1870. 48·7 čtverečních mil, se 272.928 obyvately a zaujímá dotud několik okresů, jakkoli z ní jednoty hospodářské ve Vyškově, Tovačově, Postřelmově, Paskově a Přerově vyšly. Jedním z hlavních oborů činnosti této jednoty činí hospodářská kázání, která se obdobně na rozličných místech v neděli odpoledne držívají, a jichž předmětem obyčejně poučné rozbírání některé z důležitějších rolnických otázek bývá.

7. Moravský hedbávnický spolek sídlem v Olomouci, r. 1863. spanilomyslnými lidumily za tím šlechetným úmyslem založený, aby se chudšímu obecenstvu nový pramen snadné, byť i jen obdobné výživy otevřel. Sleduje ten samý směr, jako jednota hospodářská, uvázal se v úkol mnohem nesnadnější, poněvač nový, a má i mezi vzdělanější třídou jízlivé nepříznivce. Nicméně rozšířil spolek činnosť svou po celé Moravě a v části Rakouského Slezska, čítá na 1600 členů, a přičiněním jeho povstalo na statisíce moruší, a hedbávnictví začíná zatínati kořeny své ve všech končinách vlasti. I ten důkaz provedl spolek, že hedbáví Moravské leskem a jemností nejlepšímu Čínskému hedbáví se vyrovná.
Peněžné ústavy.
jsou v Olomouci následující:
  1. Filialka rakousko-uherské národní banky. Horní náměstí č. 27.
  2. Olomucká úvěrní banka (Kreditbank), Horní náměstí č. 21.
  3. Obchodní a živnost. banka (Handels- u. Gewerbebank), Horní náměstí u vchodu do ostružnické ulice č. 1.
  4. Městská spořitelna, Horní náměstí č. 5.
  5. 3 kontribučenské záložny bývalých panství: Olomuckého, Hradišťského a kapitolního Velko-Bystřického a
  6. Rolnická spořitelna, Horní náměstí č. 26.
  7. Ústřední záložna rolnická, Česká ulice č. 8.
  8. Občanská záložna, Dolní náměstí č. 30.

Kromě těchto peněžních ústavů jsou v Olomouci 2 směnární závody, v nichž každý peníz a peněžnou listinu vyměniti, koupiti aneb prodati můžeš, jest to:

Penězoměn. obchod p. Hirsche, Horní náměstí č. 9. a

Penězoměn. obchod p. Primavesiho, Dolní nám. č. 6.

Spolky.

Kromě jmenovaných tuto ústavů a spolků, pozůstávají v Olomoucí ještě následující, více méně v život občanský zasahující spolky:

  1. Hasičský spolek městský, jejž vydržuje obec.
  2. Hasičský dobrovolný spolek, vydržuje se sám.
  3. Uniformovaný sbor ostrostřelců, majitel střelnice.
  4. Spolek Německých spojených střelců.
  5. Veteránský spolek Německý.
  6. Veteránský spolek Český.
  7. Israelitischer Kultusverein.
  8. Pietät, spolek na obstarávání pohřbů.
  9. Hudební spolek.
  10. Männergesangsverein.
  11. Pěvecko-hudební spolek „Žerotín“.
  12. Spolek Moravských učitelů.
  13. Okresní jednota učitelská.
  14. Turnverein.
  15. Tělocvičný spolek „Sokol“.
  16. Tělocvičný spolek „Horymír“.
  17. Spolek úředníků.
  18. Frauenverein.
  19. Občanská beseda.
  20. Čtenářský spolek.
  21. Katolické kasino, na Předhradí.
  22. Deutsches Casino, v Litovelské ulici.
  23. Hasičské kasino, v Purkrabské ulici, při veřejné kuchyni.
  24. Verein der Deutschen.
  25. Spolek knihtiskařů a písmolijců.
  26. Politický spolek.
  27. Dělnický spolek.
  28. Řemeslnicko-živnostenská jednota.
Statky města Olomouce.

Až do zrušení poddanství r. 1848. a vyvazení pozemností r. 1850. mělo město Olomouc statky, jež od času krále Přemysla Otakara II. znenáhla bylo zakoupilo a kteréž jednak zpupné čili allodialní, jednak manské, po obojím břehu Moravy, s jedné strany až k Litovli, s druhé strany až k Tovačovu porůznu ležely; manský pak statek Německá Huzová 4 hodiny od Olomouce nad Šternberkem. Tyto statky stály co do správy politické pod vrchním a hospodář. úřadem v Olomouci a moc soudní vykonával nad nimi magistrát Olomucký.

Allodialní vesnice k městu náležité byly:

  1. Blatec čili Blatce, 1 míli od města na jih se 444 obyvateli r. 1846., v listech z r. 1507.
  2. Blejch, 1/4 míle; k severovýchodu se 326 obyv., v listě z r. 1565.
  3. Březové či Březová (Breze), 2 míle severozápadně, 277 obyv., r. 1408.
  4. Bystrovany, 3/4 míle východně, 385 obyv., v listě z r. 1275.
  5. Dubčany, 2 míle západně, s 243 obyv., r. 1351.
  6. Grygov (Grügau), 11/4 m. jihovýchodně, 416 obyv., r. 1352.
  7. Hněvotín (Nebotein), 3/4 m. jihozápadně, 943 obyv. s farou, r. 1131.
  8. Holice, 1/2 míle vých., 823 obyv. a fara, r. 1275.
  9. Hončovice neb Hunčovice, 13/4 m. severozápad., 484 obyv., r. 1349.
  10. Horka (Horkau), 3/4 míle severozápad., 815 obyv. s farou, dvorem a myslivárnou, r. 1271.
  11. Hynkov (Hinkau), 11/4 m. severozápad., 262 obyv., r. 1437.
  12. Cholina (Köllein), 2 m. západně, 692 obyv. s farou, r. 1131.
  13. Křelov (Krönau), 1/2 m. severozápad., 527 obyv. s farou, r. 1240.
  14. Kyselov (Giesshübel), 1/2 m. jižně, 242 obyv., r. 1601.
  15. Liběnice neb Luběnice, 11/4 m. jihozápad., 274 obyv., r. 1297.
  16. Loděnice Moravská (Böhmisch-Lodenitz), 1 m. sev., 540 obyv., r. 1232.
  17. Mezice, 11/2 m. severozápad., 367 obyv., r. 1351.
  18. Nemilany (Nimlau), 1/2 m. jižně, 643 obyv., r. 1131.
  19. Novosady (Neustift), 1/8 m. jižně, 804 obyv. s farou, r. 1565.
  20. Nový Svět čili Dědinka (Salzergut), 1/8 m. jihovýchod., 397 obyv., r. 1521.
  21. Sedlištky (Sedleisko), 1/2 m. severozápad., 260 obyv., r. 1278.
  22. Skrbeň (Kirwein), 1 m. severozápad., 736 obyv., dvůr a pivovar. Jmenuje se ponejprv r. 1176.

K jurisdikci města Olomouce náležely svazkem manským zavázané:

  1. Německa Huzová (Deutsch-Hause), městečko, 4 hod. sev., 1687 obyv. s farou, r. 1232.
  2. Mutkov či Motkov (Mautzendorf), 1/2 m. jižně od Husové, 326 obyv., r. 1594.
  3. Pasecký grunt (Passeker Grund), 1/4 m. jihozápad. od Husové, 34 obyv., osada novější.[4]
Původ těchto Olomuckých obecních statků.
Král Přemysl Otakar II. daroval městu nově založené dědiny Hněvotín a Majetín. R. 1279. koupilo měšťanstvo od Premonstrátu na Hradisku, kteří potřebovali peníze, čásť vsi Holice za 2050 denárů. R. 1352. vyměnilo město ves Majetín za ves Grygov, jenž tehdy lesem královským se jmenoval, za naddavek 50 hřiven stříbra R. 1411. ukoupilo město od Eberharda z Kunštátu purkrabský dům na návrší Juliánském za 50 hřiven. R. 1443. koupilo město ves Nemilany se vším příslušenstvím za 100 hřiven Českých grošů. R. 1480. ves Kyselov (Giesshübel) za 60 kop Českých grošů; r. 1481. kamenný mlýn, jenž stál na Povelce, za 250 hřiven. R. 1490. ukoupena ves Bystrovany se vším příslušenstvím od kláštera na Hradisku. R. 1496. ukoupilo město Hodolanskou hospodu za 220 zl., pak od jistého pana J. Kolosa z Rakovichu dvorní mlýn, louky a domkaře v Hodolanech za 200 uherských zlatých a čásť předměstí Bleich zvaného. Od dvou bratrů Kumasovců z Archlebu ukoupila Olomouc r. 1503. ves Luběnice za 825 dukátů ve zlatě; pak r. 1507. ves Blatce od zdejšího měšťana Šrámka za 682 dukátů. R. 1521. uzavřelo město s klášterem na Hradisku smlouvu, dle které tomuto za 200 kop Pražských grošů veškeré nároky na ves Bystrovany odkoupilo. Téhož samého roku odprodala kapitola biskupská městu statek Dědina neb Nový svět i s mlýnem za 916 zl., pak ukoupilo město od p. Kuny z Hlušovic čásť Hlušovského dvorce se vším příslušenstvím a podíl na osmi domech za 800 tolarů. R. 1524. koupila obec od Jana Štosa z Kunic půl vsi Loděnice se vším příslušenstvím za 700 kop grošů. Jan Salcer prodal obci druhou polovici Loděnice r. 1528. též za 700 kop grošů. R. 1531. zaplatilo město klášteru na Hradisku 50 kop grošů za kus lesa a louky u Bystrovan; také ukoupila obec od kláštera Všech Svatých u sv. Ondřeje na předměstí Bleichu stojící mlýn i s rolemi a několika domy za 225 kop grošů; pak r. 1532. Nový mlýn a brusírnu za 300 kop grošů. Od pěti bratří Horeckých z Horky r. 1533. vsi Horku a Sedlištky se vším co k tomu přináleží, za 8100 Moravských tolarů. R. 1539. přepustila biskupská kapitola městu mocí narovnání 4 domkaře v Holici proti roční činži 16 grošů, tak že nyní městu celá ves Holice náležela. Císař Ferdinand I. prodal městu r. 1541. blíže ležící a ku královskému purkrabskému úřadu náležité královské role a luka se vším příslušenstvím za 1000 Uherských zlatých ve zlatě. Měděnné hamry ukoupilo město r. 1542. za 100 kop grošů. Od Václava Haugviče z Biskupic koupilo měšťanstvo r. 1546. vsi Hunčovice, Cholinu, Dubčany, Březovou a 16 domů v Mezicích za 8650 kop grošů. Dle urovnání z r. 1554. obdržela obec od kláštera na Hradisku role, luka, pastviny a 2 domkaře na Bleichu. Od kardinála z Dietrichsteina ukoupila obec 1606. lenní statek Německou Huzovou s Mutkovem za 13000 zl., pak r. 1617. čásť vsi Křelova. R. 1679. ukoupila obec mlýn v Lasce za 1466 zl. 40 kr. Dům hraběte Praskovského ukoupila obec r. 1713. za 4500 zl.
Statky arcibiskupství Olomuckého.

Statky arcibiskupství Olomuckého jsou vesměs manství koruny České, prohlášeny za takové bulou císaře Karla IV., danou r. 1348., tak že biskupové a arcibiskupové od té doby, ano již od času biskupa Bruny, který při nich r. 1274. s povolením krále Otakara. II. svazek manský zavedl, jsou manové krále Českého. Statky jsou to stolní a komorní, v lenních deskách arcibiskupských, ježto se prvé vedly v Kroměříži, od r. 1850. ale vedou se v Brně.

Stolních statků arcibiskupství Olomuckého jest osm: Mírov, Vyškov, Svitava, Kroměříž, Chropíň, Kelč, Ukvaldy na Moravě a Osoblaha v c. k. Slezsku,

Statky komorní jsou čtyry: Budišov, Libová, Bělkovice s Bukovany, Chvalkovicemi, Přáslavicemi a Slavonínem u Olomouce a Tlustomasty v Pruském Opavsku. Kromě toho náleží k arcibiskupství nedávno ukoupený zpupný statek Kyselovice u Kroměříže.

Podmanství jest 68, jichž držitelové jsou manové arcibiskupovi, kteří ondy povinni býval s biskupem pro obranu vlasti do boje choditi a biskupství chrániti. Jsou to: 1. Hanějovice v držení kapitoly Olomucké, 2. Německá Husová v držení města Olomouce, 3. Koválovice u Kojetína a Lutopecny, 4. Moštěnice horní a Lověšice, 5. Skaliska u Zábřehu, 6. Bělá u Jevíčka, 7. Biskupský dvůr v Brně v držení c. k. hospodářské společnosti, 8. Blansko, 9. Kamenohorský dvůr u Svitavy, 10. Křižanovice, 11. Kruh u Slavkova, 12. Malhostovice u Lomnice, 13. Nechvalín a Želetice u Ždánic, 14. Šlapanice a Jiřikovice, 15. Stvolová u Březové, 16. Tučany u Brna, 17. Želeč a Pustoměř, 18. Biskupice, 19. Deštné a Županovice, 20. Újezd blíž Hrutovic, 21. Bilovice, 22. Biskupice u Uher. Brodu, 23. Divnice, 24. Holešov, 25. Kostelec u Kyjova, 26. Kurovice a Třebětice, 27. Martinice, 28. Prakšice u Uh. Brodu, 29. Slavičín a Lipová, 30. Strážovice, 31. Těšnovice a Bařice v držení města Kroměříže, 32. Troubky, 33. Vasilsko u Slavičína, 34. Žadovice a Skalka u Kyjova, 35. Bělá Stará u Brušperka v držení kapitoly Olomucké, 36. Branky, 37. Hukovice nad Jičínem, 38. Choryň, 39. Kateřinice u Příbora, 40. Loučka a Podolí blíž Kelče, 41. Malhotice u Hranic, 42. Mezeříčí Valašské, 43. Nelhuble, 44. Pacetluky u Prusinovic, v držení kapitoly Olomucké, 45. Petřvald Velký, v držení též kapitoly, 46. Říkovice a Újezdec u Přerova, 47. Sedlnice u Příbora, 48 Skalička u Kelče, 49. Stará Ves a Proskovice u Brušperka, 50. Stikovec u Příbora, 51. Střelná a Čermné u Potštátu. 52. Trnavka u Brušperka, 53. Vyškovice u Mor. Ostravy v držení kapitoly Olomucké, 54. Všechovice a Provodice u Kelče, 55. Zábřeh u Mor. Ostravy, v držení kapitoly Olomucké.

V c. k. Slezsku: 56. Deštné, 57. Jindřichov a Johanestál, 58. Jizbičko nad Osoblahou, v držení města Osoblahy, 59. Litultovice a Lhotka, 60. Matějovice u Osoblahy, 61. Pavlovice Německé, 62. Pelhřimov a Hrazová blíž Ruswaldu, 63. Povelice horní a dolní, 64. Rusvald čili Rudoltice s Fulšteinem, 65. Slavkov u Opavy, 66. Steblovice a Mikolajice, 67. Uhléřov, 68. Životice a Hertice.

V Pruském Slezsku jsou kromě toho dvě manství arcibiskupství Olomuckého, Ketř a Velké Petrovice.

Dle zákona nyní stávajícího mají se lenní statky ze závazku lenního vykoupiti a allodialnými čili zpupnými státi.

  1. ↑ Dle Šembery.
  2. ↑ Veškeré tuto udané kapitály znějí ve stříbře; 1 zl. ve stříbře obnáší 1 zl. 5 kr. čísla rakouského.
  3. ↑ Vyzdvižení university Olomucké zavinila také dle doslechu ješitnosť, sobectví a netečnosť některých tehdejších vynikajících občanů Olomuckých.
  4. ↑ Udaný počet obyvatelů vesměs z r. 1846., z doby podanství.
Citováno z „https://cs.wikisource.org/w/index.php?title=Olomouc,_královské_hlavní_město_Moravy/II._Část_statistická&oldid=293660“