O statcích a pracích nehmotných/34

O statcích a pracích nehmotných František Ladislav Rieger
33	34

Údaje o textu
Titulek:	§ 34
Autor:	František Ladislav Rieger
Krátký popis:	O statcích a pracích nehmotných a jich významu i postavení v národním hospodářství
Zdroj:	RIEGER, Fr. Ladislav. O statcích a pracích nehmotných… Online na Internet Archive
Vydáno:	Praha, Fr. Řivnáč 1850
Licence:	PD old 70

Náramné rozdílnosti, kteréž jsou ve převratech a proměnách světa hmotného a světa duševního, zajisté všickni cítíme, a vznešenost výtvorů duševních nad statky tělesné je tak veliká a patrná, že se myslí naší protiví vědomosti, cnosti a jiné výtvory práce duševní s jinými statky do jedné řady postaviti; a pravímeli, že statkové duševní, že cnosti a vědomosti jsou naším největším bohatstvím, jest to vlastně jako bychom řekli, že jsou bez porovnání vznešenější než všecky statky vezdejší, jež svým bohatstvím jmenujeme.

Mluvímeli o statcích a bohatství duševním jest to teda jen obrazné vyjádření; ve smyslu přirozeném, jednoduchém a pravém, nazýváme bohatstvím statky hmotné sloužící potřebám a žádostem lidským, a výrobky jmenujeme jen statky hmotné, v nichžto se síla lidská sloučila se hmotou. Tyto jediné klademe do oboru národního hospodářství. Jeho úlohou jest vypátrati a ustanoviti pravidla dle nichž statkové tito povstávají, se rozdělují, vyměňuji a hynou; tuto práci koná ale jediné pro statky hmotné: podobná pravidla pro statky duševní udati zůstavujeme slušně náboženství, dušesloví, vychovatelství, krasovědě a jiným náukám; do našeho oboru to nepadá. Nelze nám povahovati lidi za předmět výroby a sám jazyk zpouzí se nám, nazvati učenost, šlechetenství, hrdinství, vlastenectví, nábožnost a nevinnost výrobkami. Nechceme díla Rafaela, knížete malířů, tyto vzory krásy, nechceme básně životopravné velikého Shakespeara, nechceme spisy Platonův, Komenských, Kopernikův a Nevtonův do jedné řady staviti s výrobky průmyslu, s kartouny a manšestry, se hřebíky a hrncemi, jinak bychom dle těchže pravidel i svatou víru Kristovu, již spasitel učením svým a skrze apoštoly své lidstvu utvořil, mezi výrobky nehmotné museli počítati.

Nám je dosti na tom, uznati slavně užitečnost a vznešenost všelikých prací duševních. Nám je dosti na tom, vysloviti to s úctou a radostí, že tyto práce nehmotné jsou základem vší výroby, pramenem všelikého bohatství.

Jsoutě ony jako světlo, bez nichž bychom věci hmotné takořka neviděli — ale jsou spolu vznešené nad statky hmotnými, jako jest vznešený Bůh nade vším světem hmotným, jenž z něho pochází, ačkoli on sám je nejčistější duch.

Statky duševní, cnosti a vědomosti vnímati do oboru státního hospodářství, neslouží k povznesení této vědy, kteráž je sama sebou dosti důležitá, anobrž je jako snížením a zneuctěním říše duševní — jako rouhání se tvora proti tvorci svému.