O statcích a pracích nehmotných/17

O statcích a pracích nehmotných František Ladislav Rieger
16	17	18

Údaje o textu
Titulek:	§ 17
Autor:	František Ladislav Rieger
Krátký popis:	O statcích a pracích nehmotných a jich významu i postavení v národním hospodářství
Zdroj:	RIEGER, Fr. Ladislav. O statcích a pracích nehmotných… Online na Internet Archive
Vydáno:	Praha, Fr. Řivnáč 1850
Licence:	PD old 70

Kdyby všecka práce byla nevýrobná, kteráž bez ohledu na výrobek sám má za hlavní oučel sloužiti k obraně naší a jmění našeho proti cizí křivdě, jako práce vojákova, úřadníkova, právníkova — byla by též nevýrobnou všecka práce těch, kteříž hotoví zbraně, mříže, zámky, zdi a ploty k témuž oučelu. Jest veliké množství prací takových, kteréž nezhotovují nových výrobků a kteréž jediné k tomu čelí, překážky odporující žádoucímu působeni sil přírodních odstraniti — od statků našich škodu odvrátiti, je opatrovati a proti vší záhubě hájiti.

Tak na př. koná hospodář mnohou práci k ochránění zásevy své: on pronásleduje krtky a polní myši, on střílí a zahání ptactvo a jinou zvěř škodnou, on kope příkopy podlé cest a stoky, aby zabránil tvoření se bažin. Podobně štěpař odřezuje suché větve a škodné mladice neb vlky, oškrabuje mech a houby, a zahradník obírá housenky a pleje záhony své. Všecky tyto práce nedávají nový statek, nicméně přizná každý, že se jimi vyrobuje veliký užitek. Podobnými pracemi zanáší se pramnoho řemesel a upírá se jim důležitost pro výrobu tak málo jako se upírá zásluha tomu, kterýž svým přičiněním oheň uhasil — a to slušně: neb se ví, že není výroby nových statků tam, kde není starých nahromaděných a že ten, kterýž zachránil statek některý od jisté záhuby, prospěl bohatství našemu právě tolik, jako ten, kterýž nový statek stejné ceny vyrobil.

Dle těchto pravidel přiznáme, že je výrobna práce toho, kterýž zhotovil past na myši, požírající úrodu naši, že je výrobná práce toho, kterýž zhotovil střevíc k obraně těla našeho proti zimě, a podobně práce kuchařčina, kteráž zachová okurky naložením co potravu pro budoucnost — a my bychom měli upírati výrobnost skutkům Jaroslava Šternberka, kterýž ochránil západní Europu od vpádu Tatarů, kteříž netoliko úrodu rolní, nýbrž domy a stodoly spálili, aby všecko ostatní bohatství národů vyloupili nebo zmařili? My bychom nepriznali výrobnost práci Franklina, kterýž nám dal ve hromosvodu prostředek chrániti životy i statky své proti ranám blesku, ani Burlezovi, jenž vynalezl umění nakládati slanečky a tím v některých zemích tisíce a tisíce lidí potravou pro zimu opatřil?