Přeskočit na obsah

Nové překlady Victora Huga/Hlavy serailu/II

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Hlavy serailu
Podtitulek: II.
Autor: Victor Hugo
Původní titulek: Les Têtes du sérail
Zdroj: HUGO, Victor. Nové překlady Victora Huga. Praha: J. Otto, 1901. s. 29–30.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70

Ó Serail!… Dnešní noc jak plesá a v ples vábí,
při zvuku bubínku, v kobercích, po hedvábí
sultánky tančí dnes posvátných dlažin polem,
jeť serail jako král, jenž vyjde v zlatohlavu,
tak dětem proroka svou ukazuje slávu,
      šest tisíc hlav jej zdobí kolem.

Zrak zhaslý, sinalý, vlas černý, rozježený,
ty hlavy trčely v cimbuří zaraženy
nad snivou terasou, kde v růžích jasmín vonný;
jak přítel truchlivý, jenž těší, luna vzplála,
ta hvězda umrlých, bledostí sladkou hrála
v tu bledost krvavou, jíž vzplály ony.

Nad branou serailu, tou hlavní, jež ční k nebi,
nad oknem východním tři z všech visely lebi,
je černou perutí bil havran ve své zlobě;
ty hlavy hlásaly své smrti okamžení,
ta jedna v útoku, ta druhá při modlení,
      ta třetí až v svém hrobě.

Dí zvěst, jak nehnuté co ony, stráže bděly
v svých posách nehybných jakoby zkameněly,
ty hlavy mluviti že začly náhle, děsem
že zněly hlasy jich, jak zpěvy, jež se zdají,
jak šepty na březích, vln, které usínají,
      jak vítr, jenž usíná lesem.