Nové překlady Victora Huga/Bounaberdi

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Bounaberdi
Autor: Victor Hugo
Původní titulek: Bounaberdi
Zdroj: HUGO, Victor. Nové překlady Victora Huga. Praha: J. Otto, 1901. s. 67–68.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70

Velký jest svět!

Často Bounaberdi, Evropských Franků pán,
jak černým pláštěm by Samumu opásán,
sám obr slézává štít hory obrovité,
z kad bloudě po písku, po vlnách, trávníku,
dva světy zrakem svým objímá ve mžiku,
v zející propasti u nohou jeho skryté.

Sám vzpřímen na vrchu on stojí v záři hvězd;
po levici má poušť, jež slaví jeho vjezd,
a prachu oblaky zrak z dálky jemu kalí,
na levo moře má, host jehož kdysi byl,
hlas jeho z hluboka až sem ho pozdravil,
jak pes jenž štěkaje si pána vítá z dáli.

Tu starý císař ten chvílemi probuzen,
zrak dráždí mu ten prach, sluch dráždí mu ruch ten,
sní jako milenec po milence když touží,
mní, že to armáda jest valná, nesměrná,
jež dělá tento prach a ruch, tmy do černa
pod šedým obzorem v pochodu věčném krouží.

Modlitba[editovat]

Na hory přijdeš-li zas, Bounaberdi, snít,
rač vlídně v údolí, kde stan můj stojí, zřít,
jej vidíš, bělá se, kde písku vlny dravé,
já volný jsem a chud, z Kahyry Arab jsem,
a Allah! křiknu-li, můj oř již tepe zem
a letí, pod víčky má uhlíky dva žhavé.