Přeskočit na obsah

Nové básně/Píseň

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Píseň
Autor: Julius Zeyer
Zdroj: ZEYER, Julius. Nové básně. V Praze : Nákladem České grafické akciové společnosti Unie. (Spisy Julia Zeyera; sv. XXXIII).  
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Mně zdálo se, po vodě
po jasné že jsem plul,
snět kvetoucí byl veslem
a v plachtu vánek dul.

A jak ten člunek houpal
se chvějně na vlnách,
tak srdce šerou touhou
se tenkrát třáslo ve snách.

A v sinou noc já hleděl
a viděl, na břehu
že jabloň stála v květu
jak báje ze sněhu.

Tam čekala, až měsíc
ji zlíbá září svou —
ach, bolest hnala v oči
mi slzu závistnou.

Však blíže když jsem připlul,
dél nešálil mě klam,
ta jabloň byla děvou,
ten měsíc já byl sám!

A když své vlahé zraky
pak v moje vnořila,
hned rosných květů divem
mou duši plnila.

(Lumír 1887.)