Nová řada básní/Poslední přání

Nová řada básní
Chladný vítr noci…	Poslední přání	Ultra coelos

Údaje o textu
Titulek:	Poslední přání
Autor:	Charles Marie René Leconte de Lisle
Původní titulek:	Le Vœu suprême
Zdroj:	LECONTE DE LISLE, Ch. M. R.: Nová řada básní. Praha: J. Otto, 1901. s. 54. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Vrchlický
Licence překlad:	PD old 70

Ba, stár je tento svět, jak peklo skoro stár,
co věků zhynulo a člověk stále kvílí,
co touha láká nás a střebe naše síly
vždy horší, trpčejší nad nekonečný žár.

Zlem žití nadbytek a smrt je lepší dar,
ať ruce svázané se člověk v moře chýlí,
ať nebes před tváří zrak pevný upře k cíli,
ať železem je sklán, ať bleskem padne v zmar;

Ty, po němž lační zem, ó, jak mám tebe rád
ty žhoucí výrone všech reků, mučenníků,
v němž duše zkalí se ve smrti okamžiku.

Ó, krvi mystická, křte zářný, plný vnad,
kéž moh’ bych zemdlený řvem podlé všednosti
tvým nachem opásán vplout v přístav věčnosti!