Na záletech/Práce

Na záletech Matěj Anastasia Šimáček
Na záletech	Práce	Až přijde čas…

Údaje o textu
Titulek:	Práce
Podtitulek:	(Za Františkem Šimáčkem)
Autor:	Matěj Anastasia Šimáček
Zdroj:	ŠIMÁČEK, M. A. Na záletech. Básně 1885–1895. Praha: F. Šimáček, 1896. s. 15–17. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

To víno žití, trpké nebo sladké,
jež z číše pijem’ bohaté či prosté
na pouti světem dlouhé nebo krátké,
to víno v nebes vinohradech roste.
A nalévá je Bůh všem lidstva dětem,
by z něho pily žíznivým svým retem,
a vypivše by k němu šly zas zpátky.

Jak ale jít, když krok po víně vratký,
jak k Bohu jít, jenž obklopen je slávou,
se smíchem na rtu, s řečí blábolavou? —
A proto Bůh, by k němu mohli všici,
dal dětem lidským Spasitelku — Práci.
Ta ne bol smrti, ta má úsměv v líci,
ta božská Dceř na kříži nekrvácí.
— — — — — — — — — —
Před Kristem zrozena s ním trůní v slávě,
a před ním měla již své vyznavače,
před Kristem šla již v nenádherném hávě
uzavřít bránu zoufalství a pláče.
— — — — — — — — — —
Nevstala z mrtvých, ježto neumírá,
ta boží Dceř, sourodá Bohu Synu;
v ráj srdce vede v její sílu víra,
i ona snímá světa hřích a vinu.
V krev její kněží mění víno žití,
v krev dotknutím své požehnané dlaně,
a prostou číš, i když se chudě třpytí,
v posvátný symbol boží — v kalich Páně.
— — — — — — — — — —
A jedním z kněží, učících té víře,
od Práce samé maje posvěcení,
po celý život její božství šíře,
byl Ty jsi ve svém svatém zanícení.
A hlásaje: „Jen v Práci naše spása,
znamení její na svůj prapor vsnujte!“
též poznal’s, kterak lžikněží dav jásá,
když závist vzkřikla: Jen ho kamenujte!

Tak jako každá má i v Práci víra
své lžiproroky i své svatokrádce,
vždyť k patě božské vždy se zmije vtírá,
a i Syn boží našel svého zrádce.
— — — — — — — — — —
Tys kráčel dále, nechť i dopad’ kámen,
ve jménu Práce křtil jsi mnohé v plesu…
Já, jeden z nich, Tvé víry V srdci plamen
své ‚Věřím v Práci‘ v památku Ti nesu.

5. V. 1885