Národu národní kulturu/Dr. Frant. Hodáč

Národu národní kulturu
Univ. prof. dr. Lad. Haškovec	Dr. Frant. Hodáč	Dr. Karel Hoch

Údaje o textu
Titulek:	Národu národní kulturu
Autor:	Dr. Frant. Hodáč, profesor vysokého učení technického, Praha
Zdroj:	Národní listy, roč. 76. č. 353. str. 17 Národní knihovna České republiky
Vydáno:	25. 12. 1936
Licence:	PD old 70
Odpověď vybrané osobnosti na anketní otázku od redakce Národních listů.

Vážnost mezinárodního postavení Československa opět probudila v národě uspané síly nacionalismu. Jako v době války, tak také dnes, kdy stojíme před novým jednáním o pořádání světových poměrů, cítí se nutnost mravního, vojenského, hospodářského soustředění k obraně nabyté svobody.

V tuto chvíli právem jest pociťováno jako nedostatek, že kulturní život národa jest jaksi v nesouhlasu s celkovým jeho dnešním duchovním stavem. Jeho dnešní snahy vyjadřují plně autoři, kteří tkví svými kořeny v době legionářské, v době předválečné a válečné. Z mladých, kteří vyjadřují obsahem svého díla dnešní stav, bohužel, jest málo osobností, jejichž výrazové prostředky jsou velké a ryzí; což znamená, že obsah není dosti hluboký, neboť v umění výraz je věrným obrazem vnitřní pravdivosti. Síly rozkladu a mezinárodní hesla nedávné minulosti jsou stále ještě v převaze nad silami, jež vyjadřují dnešní skutečný duchovní život národa.

Jak dojíti nápravy? Nelze ji vynutiti jako se dá vynutiti čištění chodníků nebo zachování zdravotních předpisů. Umělce neusměrníš nařízením — je spjat s prostředím, z něhož vyrostl. Jen tehdy, dovedeme-li zbaviti celý život národa falešných předsudků doby, jež viděla ideály v rozvratu a cizích vzorech, dovedeme-li proniknouti život celého národa nacionalismem, který roste z úzkostí doby, vyroste opět silná kultura, spjatá s jeho kořeny. A pak se pozná, že český člověk musí být člověk světový, jak hlásal kdysi Masaryk, ale že bude světovým jen tehdy, bude-li jeho kultura míti zvláštní ráz jeho vlastního národního života. Jako byli světovými Smetana, Mánes, Dvořák — protože jejich umění bylo vrcholným svými výrazovými prostředky a při tom rostlo z půdy svérázného národního života.