Národní listy/1867/149/Zprávy politické domácí

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Zprávy politické domácí.
Autor: Neznámý
Zdroj: Národní listy, ročník VII, číslo 149. S. 3. Dostupné online.
Vydáno: 30. srpna 1867
Licence: PD anon 70

Z Vídně, 28. srpna. (Fischhof) pracuje o návrhu zákona o národnostech, který prý se říšské radě předloží. Bude prý tak svobodomyslný, že se jím i Čechům vstoupení do rady říšské možným učiní (?) „Vaterland“ přinášeje zprávu tuto, sám pochybuje o výsledku, jaký se v jistých kruzích od takového zákona očekává. Dí zajisté: dá se souditi z chování se národní strany v Čechách, že poslanci čeští nikdy se nesúčastní jednání této rady říšské. Otázka o rovnoprávnosti národní dá se pouze na základě historického práva rozřešiti mírně — mimo toto stane se otázkou násilí. Utiší se sice na okamžik, leč trvale neprovede se nikdy. Ale shromáždění, které odporuje křiklavě veškerým právům starým i novým mohouc se udržeti jenom na troskách jejich — to nemůže nikterak vhodně rozluštiti otázku tuto důležitou. Jest to shromáždění, které jak i „Debatte“ vyznává, vůbec nebojuje za myšlenku Rakouska, nýbrž za němectví proti Slovanům!

Z Pešti, 28. srpna. (Košut) zaslal voličům vácovským přípis, jímž odmítá volbu do sněmu uherského, kterou mu nabízeli. Příčiny, které uvádí, jsou tytéž, jež udal v listě k voličům jasladanským, který jsme svého času ve výtahu podali. Dí, že nyní vlastně ani možná není mluviti o ústavě. Jest to instituce pouhá a ne konstituce, administrace a ne samospráva zemská, a zajisté nikoliv parlamentární. Bez odznaků státu, které nyní se zrušily, nejsou Uhry zemí a o parlamentu nemůže býti řeči. Jest pouze uherská provincie Rakouska a tudy pouhý sněm provinciální. „Jsem protivník loyální, dí dále, nechť mne vyvrátí vláda vídenská; máť moc k tomu. Nechť přesvědčí národ, že nemám pravdu. Ať obnoví ústavu z r. 1848; pak upokojí se národ, ať smýšlením je jakýkoliv. Tajemství bezpečnosti a moci záleží v tomto: Samospráva netoliko Uher po zákonech z r. 1848, nýbrž i všech národů rakouských po příkladu zákonů těchto. Kdyby nebylo myšlenky personální unie, pak by si ji musila vláda vymysliti a rozšířiti ji i na ostatní národy šíře. Za nutnost považoju, aby se mínění národa v velikých otázkách politických jasně mohlo vysloviti; nechť se jedná o nich v župách, okresích, v městech a v hromadách. Jen tak může národ se nadíti, že bude přispívati k vývinu poměrů vnitřních i zahraničních atd.“

Ze Lvova, 27. srpna. (Vyučovací jazyk.) „Gaz. Narodowa“ dovídá se z bezpečného pramene, že zákon o vyučovacím jazyku na školách středních dán do tisku a že za příčinou uvedení toho zákona v život počátek školního roku na gymnasiích a školách realných odložen bude do 15. září.

— (Proces pro kázání.) V Přemyšli zavedena pře proti jednomu knězi kapitoly řecko-katolické za příčinou kázání obsahu politického. Vyšetřovací soudce byl tam poslán ze Samboru.