Moderní básníci francouzští/Zpověď

Moderní básníci francouzští
Abel i Kain	Zpověď	Smrt chudých

Údaje o textu
Titulek:	Zpověď
Autor:	Charles Baudelaire
Původní titulek:	Confession
Zdroj:	Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 47–48. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Vrchlický
Licence překlad:	PD old 70
Související:	Zpověď – překlad ve Výboru z Květů zla

Kdys jednou, rozkošná a sladká zlehýnka
jste pod páží mne vedla;
(ach, v temnu duše mé ta sladká vzpomínka,
ta posud nevybledl!)

A pozdě bylo juž; jak peníz nově bit
v úplňku měsíc planul,
a s nocí nádhernou jak řeka jeho svit
na spící Paříž kanul.

A kolem domů v tmách a kol průjezdních vrat
hon koček mih’ se plaše;
ty v skoku číhaly, jak stíny dravé v chvat
stíhaly kroky naše.

Tu náhle z duše vám, v rozkoše peřeji
jak vykvetla v tom jasu,
vám, srdce struny jíž se v plesu zachvějí
jen zníce v zvučném hlasu;

Vám svěží, veselé, jež jste jak fanfara
do zářícího jitra,
zvuk z ňader vyrval se, zvuk jak hlas barbara,
zvuk chvějící se z nitra.

Jak děcko nečisté a chorobné on byl,
jež hanbou matce, otci,
a které před světem jich falešný stud skryl
do sklepa tajně v noci.

Anděle ubohý, ten váš mi pravil hlas:
»Vše viklá se zde vždycky,
a pod líčidlem zas vždy objeví se v čas
zlý egoismus lidský!

A krušný úkol jest, zde krásnou ženou být,
a banální to snaha
jest chladné baletky, jež neví, co jest cit,
jak stroj se směje nahá;

A stavět na srdcích jest hloupostí a hrou,
čas Lásku s Krásou zvrátí,
a Zapomnění spár vše hodí v krosnu svou
a Věčnosti to vrátí!« —

Já často vzpomněl si na tuto luny zář,
to ticho, něhu — v tuše,
na toto vyznání šeptané tváří v tvář
do zpovědnice duše.