Přeskočit na obsah

Moderní básníci francouzští/Rudý květ

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Rudý květ
Autor: Louis Bouilhet
Zdroj: Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 82–83.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70

Ach, pro mne, pro mne jen! Mé všecky dumy v spěch
šly žhoucí, žárlivé a přímo v temném roji
k té rudé květině, jež plá ti na ňadrech,
co jedna krůpěj krve tvojí.

Jak slza krvavá, tvých prsou teplý dech
zkad druhdy nechala’s mne čerpat v sladkém snění,
jejž chtěl bych v plamenech tvých nahých na ňadrech
pít na kolenou v políbení!

Tvůj šat kol tebe dul a proudil, v pramenech
tvé vlasy lítaly, já vůni jejich cítil,
leč stále viděl jsem, živůtku v záhybech
květ, jenž jak rudá hvězda svítil.

Ach pro mne, pro mne jen, mám jej a hýřím v snech
tvou vlhkou zlatou pleť v něm cítím pláti,
jej nelze zapomnít ni dlouhých po letech,
jej za klobouk si nelze dáti.

V básníka miláčka, jenž v duši moji šleh’
svou písní nejkrasší, do knihy zlatem skvoucí,
jej vložím nábožně, ten poklad, skvostů všech
skvost velký, nehynoucí.

Až oba, duše má, skončíme žítí běh,
by něžní jako my, dva našli milující
náš román celý tam v tom květu po letech,
tu naší lásky kostru tlící.