Moderní básníci francouzští/Nový host

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Nový host
Autor: Achille Millien
Zdroj: Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 340–341.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70

Ve dvoře pachtýře jest skorem celá ves;
na louce nechali pást stádo volů dnes,
z koláčů kouří se a vína krouží dost,
ke stolu zasedla jen bujná veselost.
Dnes každý z dělníků je spokojen a šťastný
a jako ve svátek dům září celý jasný.
To tím, že nový host pod střechu zavítal,
a k tomu hošík to, jejž čáp snes’ a Bůh dal,
hoch, který může kdys, čas jestli dopřeje,
být pýchou otcovou a dvoru naděje.
Dny rychle prchají a lze již předvídati,
jak bude voly kdys ku žlabu večer hnáti.
Ó kterak dovede pluh rukou vésti pružnou
a večer po díle na náves vyjde družnou,
jak večer zahvízdá, kdy skot se navrací,
a refrain dělníka si spustí při práci!
Však vizte, vesel jest a jako růže září.
Spí, tiše hlavička mu leží na polštáři,
zda není podoben v svém tichém usmívání
andílkům, kteří jsou v kostele malováni?
Jen málo ještě dnů a obstaráme křest,
ten hlučný musí být! Ač deštivo dnes jest,
přec farář stařičký juž ráno dal se v chvat,
chtěl dítě viděti a spěl mu požehnat.
Ó jistě nebesy dvůr není opuštěný,
to ještě nebyl rok tak štěstím přeplněný,
co v sadech ovoce, na dvoře jaký stoh
a k tomu korunou dnes dítě a to hoch!

A pachtýř veselý se smáti neustává,
a u kolébky bdí nad děckem matka zdravá.
Kdo přijde s pozdravem má každý slovo vlídné
a je to věru slast, zřít stále zdravé, klidné
se venkovany smát a žertovat vší silou
a všickni, ba i pes, ten starý s prackou bílou,
se dere stále v před a odehnat se nedá,
chce dítě viděti a tlamu svoji zvedá.