Moderní básníci angličtí/V den, když jsem dovršil 36tý rok života svého

Moderní básníci angličtí
Prometheus	V den, když jsem dovršil 36tý rok života svého	Pohřeb sira Johna Moorea

Údaje o textu
Titulek:	V den, když jsem dovršil 36tý rok života svého
Autor:	George Gordon Byron
Původní titulek:	On This Day I Complete My Thirty-sixth Year
Zdroj:	Moderní básníci angličtí (1700—1800), překlady Jaroslava Vrchlického. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1900. s. 191–192. Městská knihovna v Praze (PDF)
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Vrchlický
Licence překlad:	PD old 70

Již čas, by srdce našlo klid,
když nemůž’ jiné v neklid hnát,
ať nemohu milován být,
            chci milovat!

Mé dny jsou žlutých listů změť,
mé lásky květ i plod ty tam,
a hoře, červ, rak zbyly teď —
            jsem s nimi sám!

Plam, který háral nitrem mým,
jest jako sopka ostrovní,
ne pochodeň lze vznítit ním —
            žár pohřební.

A naděj, žárlivost a strach,
trud i moc lásky prchly již,
díl její lepší — zbyla ach!
            jen kruhů tíž.

Ne zde teď srdce ani skráň
vzpominek nesmí tížit tlum,
kde vavřín skráně rakve daň
            jest hrdinům.

Zde prapor, meč a boje řež
a Sláva, Hellas hledí sem,
volnější nebyl Spartan též
            na štítu svém.

Vstaň, Řecko! — Ne, to vstalo již,
můj duchu vstaň, kým, pomýšlej,
tvá krev se vrací k zdroji, slyš
            a domů spěj!

Svých vyrvi vášní trn a hrot,
nehodné mužství z žil a cev,
tě chladným zanech krásy svod
            i úsměv, zjev!

Nač po mládí lkát, k čemu žít?
Zde čerstvé smrti kyne břeh,
spěj na bojiště, vypustit
            tam slední dech!

Hrob, jejž tu našel mnohý snad,
jej nehledaje, bohatýr,
hleď kolem, hledej, kde lze spat,
            a vstup v svůj mír!