Marnosti/XXV

Marnosti Viktor Dyk
XXIV	XXV	XXVI

Údaje o textu
Titulek:	Marnosti
Podtitulek:	XXV
Autor:	Viktor Dyk
Zdroj:	DYK, Viktor. Marnosti. Praha: Moderní revue, 1900. s. 39–40. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

A slunce ztratilo žáry své.
Bělavé bylo a bezmocné.
Komické, perversní slunce!

S úsměvem na rtech (mdlým a zlým!)
v listí už dávno hnijícím
hledal jsem ztracené stopy.

Nevanul vítr, nekvílel les,
nezněly rány, nezavyl pes,
jen šustot zněl mi listí.

S úsměvem na rtech (mdlým a zlým!)
říkal jsem stromům hnijícím:
„Intacta, intacta, virgo!“

Stromy se plížily do dálky
kázati výhodné morálky.
Byl to tak počestný pathos!

A byl jsem hořký, mstivý, zlý.
Světy, jež před věky zapadly,
chtěly zas pojednou vstáti,

a slyšel jsem tiché, neživé,
zalekané a tesklivé
známé a důvěrné kroky…