Máj (almanach 1862)/Drahé vlasti

Máj (almanach 1862)
Mariška	Drahé vlasti	Roháč z Dubé

Údaje o textu
Titulek:	Drahé vlasti
Autor:	Josef Barák
Zdroj:	Máj : almanah na rok 1862. Praha : I. L. Kober, 1862. s. 243–245. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

I.

Můj sluch je kouzlem divným opojen,
když slyším čarovné to tvoje jmeno,
zrak leskne se a krev se rozohní,
a v prsou celé moře rozvlněno!

Aj, to jsou lásky známky vděčné!
Tu jedinou znám ještě s žitím pásku —
žít lásce stejně s žitím vlasti své,
pro vlasť-li umru — umru pro svou lásku!

II.

Co láska a co lidská cnosť,
a jak jí lze dosíci,
a svoboda co znamená,
vše vím a mohu říci.

Však nevysvětlím, co je vlasť,
ač jmeno stříbrem zvoní,
já cítím jen, že vlasť ta jest,
že mohu umřit pro ni.

III.

Já mimo vlasť jen třtinou jsem
bez kořenů a síly,
já z vlasti hnán jsa — bylo mně
jak ve poslední chvíli.

A kdyby země ostatní
i širým rájem byla,
mne by co těsná rakev přec
znenáhla udusila.

IV.

Mně jest, jak bych byl otcem tvým,
o drahá vlasti má,
a životem tě chránil svým,
o krásná vlasti má!

Já třesu se, když podřímneš,
a střežím každý sen,
by nespatřil tě zkalenou
náš bily, nový den.

V.

Jak rád v tvém stínu vnadícím,
posvátná lípo, dlím,
vždyť naslouchaje zvěstům tvým
aspoň se pomodlím.

A modlím se, by přišla bouř
a mocných větví šum,
by zapěl písně z dávných dob
nám slávy dědicům!