Přeskočit na obsah

Máj (almanach 1859)/Posvícení

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Posvícení
Autor: Jiljí Vratislav Jahn
Zdroj: Máj : Jarní almanah na rok 1859. Praha : Jaroslav Pospíšil, 1859. s. 290–292.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Posvícení

Dudy teskně kvílí,
poháry se pění,
dívky jako hvězdy —
vždyť dnes posvícení!

„Hochu, jaká rozkoš,
s tebou hejřit stále —
za ni nevyměním
ani žezlo krále.

Hochu, jaká rozkoš,
líbat rty tvé ladné,
ohněm tvého srdce
hřáti tělo chladné!“

Krásná Víla, krásná
jak rozvitá růže
k sobě upoutala
bujarého muže.

Oko blaženou se
v oku topí smrtí,
a divoká hudba
pouta těla drtí.

„Tam za šumným hájem
potok kvítím běží,
jasný, jak tvé oko,
jak tvé srdce svěží.

Z jeho vln se zdvihá
blahé lásky stánek,
tam užívat budem
věčných radovánek.“

Běží potok, běží,
hučí mlýn a pila,
dudy teskně kvílí —
kdeže s hochem Víla?

Běží potok, běží,
kvítka lásce učí,
a na jeho břehu
lilie dvě pučí.

Jako muž a žena
ty se objímají
a po celé dny si
báje povídají.

A když měsíc svity
toužebně sesýlá,
bloudí tichým hájem
jinoch pak a Víla.

A když bouře vzteklá
stromy rve a sklání,
nadšeně z ní jásá
jejich radování!