Lyrika lásky a života/Lidské Golgaty

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Lidské Golgaty
Autor: Antonín Sova
Zdroj: SOVA, Antonín. Lyrika lásky a života. Praha: Dr. Ot. Štorch-Marien, 1922. Aventium, sv. 51, s.139.
Licence: PD old 70

Zamlklé ticho dnů že věští bouř,
já předvídám tak často v nepokoji.
U země plazí se tak nízce kouř.
To duše k duši promluvit se bojí.

Svit sinavý kruh sosen prostoupil,
jenž věnčí vrchol — každou velkou snahu.
Zde Golgaty by krásný vrchol byl:
uprostřed jeden kříž a sta — těch vrahů.

Na vrcholech se tyčí křížů sta,
žoldnéři mají kostky připraveny.
Vlast oživne, jež travou zarůstá.
Řvou muži pod kříži, řvou děti, ženy.

Své Kristy ukřižují. S vrcholů
s morálkou dolů do děr zalézají.
Své vraždí Kristy pravd a rozkolů.
Pak pro jich z mrtvých vstání roucha tkají.