Lyrika lásky a života/Kresba zimního večera

Lyrika lásky a života Antonín Sova
Jitřní modlitba	Kresba zimního večera	Noc na vysoké vyhlídce

Údaje o textu
Titulek:	Kresba zimního večera
Autor:	Antonín Sova
Zdroj:	SOVA, Antonín. Lyrika lásky a života. Praha: Dr. Ot. Štorch-Marien, 1922. Aventium, sv. 51, s.46.
Licence:	PD old 70

A město je zaváté,
že okna hledí jak slepa.
Dech z kavárny vyhřáté.
A z podzemního sklepa.

Kol zavátý pohřební vůz
se vleče a postavy za ním.
Teď kočárů stlumený klus.
V nich páni se naklání k paním.

Pak šero… A taneční sál
v sníh zlatá světla hází.
Kdos po cestách tiše se smál,
svou milou doprovází.

Však v ulicích vzteká se, šílí
a honí se pod lucernami
smršť větrná, tančí a kvílí,
v portály bije, v krámy,

k hudbě, jež z dálky kdesi
z tanečních sálů tryská,
pláč disharmonický věsí,
křeč žaludků hladových píská.