Lehké a těžké kroky (1938)/Píseň dlouhé cesty

Lehké a těžké kroky (1938)
Pohled	Píseň dlouhé cesty	Poledne

Údaje o textu
Titulek:	Píseň dlouhé cesty
Autor:	Viktor Dyk
Zdroj:	DYK, Viktor. Lehké a těžké kroky [1909-1915]; Anebo : [1912-1915: Válečné tetralogie sv. 1. a 2]. Praha: Fr. Borový, 1938. s. 48-49 Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Já viděl vichřice a deště,
já prošel cesty neschůdné.
Ó, pousměj se slunce ještě,
ó, pousměj se k sklonu dne!

Kvap zřel jsem vsí, shon dravý města
a marné, smutné samoty.
Než ke konci se schýlí cesta
okamžik zbav mé tesknoty!

Já viděl zločiny a hříchy, j
á viděl lidi bezcitné.
Ó, slunce dej, ať úsměv tichý
v mém západu se zakmitne!

A jak tvá záře všecko změní,
krajiny smutné přetváří:
před západem ať smutek denní
ozlatí si mne, ozáří!

Ať všechno zkrásní: stromů listy,
jež zašumí mi nad hlavou.
Ať kalný proud je rázem čistý
a mraky s nebe odplavou…

Ať každý záhyb cesty zkrásní
a každý kámen cesty mé!
Ať hory v mlhách rázem zjasní,
rmut zmizí, který cítíme!

A zlobu, která syčí hadem — —,
(žel, zlými posléz nešťastní!)
tu zlobu zaplaš před západem,
mé šeré srdce rozjasni!

Ať srdce dobré je a vděčné
za úsměv, obraz, za něhu!
Až dojdu k cíli, k noci věčné
— odrazím klidně od břehu!