Lásky hra osudná/Výstup 7.

Lásky hra osudná Karel Čapek
Výstup 6.	Výstup 7.	Výstup 8.

Údaje o textu
Titulek:	Lásky hra osudná
Autor:	Karel Čapek, Josef Čapek
Zdroj:	https://search.mlp.cz/cz/titul/lasky-hra-osudna/4345518/
Vydáno:	1911
Licence:	PD old 70

Gilles, Brighella.

BRIGHELLA: Promiňte, Gillese, ale nyní nezbývá času na lyrické výlevy. Pamatujte, že jde o Isabellu.

GILLES:

Ach, já ji miluji a jsem tak nešťasten,

že slzy prolévám, a zas jsem šťasten tak,

že radost přetéká z mých očí bláhových,

a pláču bolestí!

BRIGHELLA: Nechte toho, Gillese, já lyrice nerozumím.

GILLES:

Já pravím toliko, že pláču bolestí

a že jsem šťasten zas a že ji miluji

a že jsem nešťasten.

BRIGHELLA: Ale dobře, Gillese, až podruhé. Dejte nyní raději pozor, aby Trivalin nedostal nebo spíše nekoupil vaši Isabellu.

GILLES: Brighello, co mám dělat?

BRIGHELLA: Milý Peppe, vy se přece nemůžete o Isabellu ucházet. Pamatujte, že jste zruinovaný člověk a vůbec bez zajištěné existence.

GILLES: Ale mé herecké vyhlídky – –

BRIGHELLA: Neklamte se, milý Peppe, jsou prašpatné. Obecenstvo, abych řekl pravdu, je nasyceno lyrických charakterů a žádá si na scéně patos, činorodost, heroismus, tragické postavy.

GILLES: Což dosti netrpím? Což nejsem dosti tragický?

BRIGHELLA: Ale nejednáte, drahý Gillese; obecenstvo chce viděti jednání, hrdinu, dynamickou povahu. Činu, Gillese, činu je zapotřebí na scéně.

GILLES: Já bych se chtěl státi tanečníkem.

BRIGHELLA: Vy máte chtít jen Isabellu, Gillese! Vy ji musíte unést během tohoto představení.

GILLES: Unést!

BRIGHELLA: Mějte odvahu, drahý Gillese; buď musíte zaplatit Zerbině dluhy, nebo unést Isabellu. Chcete snad čekat na zítřek?

GILLES: Unést!

BRIGHELLA: Při vaší lásce k Isabelle, Gillese, uneste ji! Ve jménu mravnosti, Gillese! Vysvoboďte ji z moci kuplířky; uneste Isabellu, Peppe Nappo!

GILLES (uchvácen):

My spolu pojedem

ve starém kočáře, a tlustí koňové

nás v noci povezou po starých městysích –

BRIGHELLA: Ovšemže to tak bude; uneste Isabellu, Gillese!

GILLES:

– přes hrubá dláždění, skrz temné aleje,

přes kraje usnulé a spící vesnice,

a luna svítí tam pro štěkající psy,

tou nocí měsíčnou my pojedeme pryč,

a jak jsem o tom snil, tak všechno stane se;

jsem šťasten, Brighello!

BRIGHELLA: Dobře, Gillese, já vám to přeji. Všimněte si také, že vaše vítězství nad Trivalinem bude znamenati jaksi přemožení hrubé síly duchem, lyrikou, divinací.

GILLES: Brighello, já to v sobě cítím, že jsem básník a že nezemru beze slávy.

BRIGHELLA: Docela mé mínění, milý Peppe. A mimoto, milý Gillese, tímto únosem na sebe obrátíte pozornost a avansujete na herce hrdinného, čímž se zlepší vaše hmotné postavení.

GILLES: Já bych byl rád hrdinným hercem. Gáže je pro mne vedlejší.

BRIGHELLA: I to padá na váhu. Tedy jednejte, Gillese, jednejte!

GILLES: Zasvětím do toho Isabellu.

BRIGHELLA: Chraň vás bůh, vy musíte unést Isabellu násilím, chcete-li postoupiti na hrdinný charakter. Ale teď jděte a objednejte starý kočár s tlustými koni.

GILLES: Ach to nejde; Trivalin by mě viděl a mohl by mne podezřívat, proč odcházím.

BRIGHELLA: Tedy musíte odejít nenápadně, třeba pod záminkou nemoci. Vaše tělesná konstituce je beztak slabá. Vidíte, Trivalin se už vrací.

(Přicházejí Trivalin, Dottore, Scaramouche.)