Lásky hra osudná/Výstup 10.

Lásky hra osudná Karel Čapek
Výstup 9.	Výstup 10.	Výstup 11.

Údaje o textu
Titulek:	Lásky hra osudná
Autor:	Karel Čapek, Josef Čapek
Zdroj:	https://search.mlp.cz/cz/titul/lasky-hra-osudna/4345518/
Vydáno:	1911
Licence:	PD old 70

Isabella, Trivalin.

ISABELLA: Ach pane Trivalin! (Uklání se.)

TRIVALIN (uklání se):

Já s vámi mluvit chci,

ne, nechci mluviti, neb řeč je výmysl

pro lhářů tlachání; vždyť lidé počestní

se mohou láskou jen snad dorozuměti

bez vymyšlených slov, jež v ústech rodí se

za zuby bílými, z nichž tekou poutavě

ty hladké chytrosti a pohyblivé lži,

jež zvou se mluvením. Však dejte pozor jen,

ty řeči svůdné jsou a tenké jako had,

a v kluzké uzly své vás lstivě zapletou

jak ptáče bezmocné – – Zda je to počestné,

zda muže hodno to?

ISABELLA: Ach, Trivaline, ne.

TRIVALIN:

Ať jiný cukruje své lichometné lži

a mluví medově, až karmín prýští mu

z úst barvou líčených: já prostě říci chci,

že ukláním se vám a že vás miluji.

ISABELLA: Já, Trivaline, též.

TRIVALIN: Jak, ty mne miluješ?

ISABELLA: Ó ano.

TRIVALIN:

Bohové! Já miluji tě tak,

že – tak tě miluji – Oh, slova ničemná,

jež zrazujete mne jak podlí sluhové,

jste prázdné zvuky jen, neb nezachytíte

a neobsáhnete, co v ústa stoupá mi

a chce být nazváno; vy slova klouzavá,

můj jazyk hledá vás a hmatá v zubech mých,

leč vy jen prcháte a příliš hladká jste,

než bych vás uchopil a spoutal jazykem

a potom vyvrhl. Má Isabello, slyš,

já miluji tě tak, že chtěl bych otřásti

tou celou budovou a krovy shoditi

na toto panstvo zde.

ISABELLA: Ó ano!

TRIVALIN (líbá ji):

Jeť mužnost veškerá dar z rukou ženiných:

jen kdo je milován, je silen skutečně,

a slabost ženina se v sílu obrací

a v činy titánské, když s mužem spojí se.

Sem zbraně dejte mi, já nyní jednat chci,

žít, vraždit, vybít se a tříštit nadrobno

to bouřné napětí – sem zbraně dejte mi,

neb prahnu po činech! Když láska plní nás,

ty tav ji ve vzdechy, však muž, ten ve výhni

ji razí v jednání – sem zbraně dejte mi!

Vy ctění pánové, kdož dole sedíte,

ať někdo vystoupí, by se mnou zápasil

o tuto ženu zde. Je někdo přítomen,

kdo míti by ji chtěl a komu líbí se?

Ať tedy vystoupí, já tuto hotov jsem,

ať přihlásí se jen a zkusí sílu svou,

já v boj ho vyzývám!

BRIGHELLA: A Gilles?

TRIVALIN:

Ať vystoupí

z vás, obecenstvo mé, kdo Isabellu chce,

já zvu ho potřetí!

BRIGHELLA: A Gilles?

TRIVALIN (vezme Isabellu do náručí):

Má nejdražší,

dnes je můj první den; dnes prvně silen jsem,

tvou láskou posílen – (Líbá Isabellu.)

BRIGHELLA:

Mé dámy, Trivalin, vždy k činu připraven –

TRIVALIN: – – – sem zbraně dejte mi –

BRIGHELLA:

Hle, skvělý idol žen, jak zpit je vášněmi, to prosím věřte mi, je pravý Trivalin.

(Dottore a Scaramouche se vracejí.)