Přeskočit na obsah

Kytice z národních písní moravských/Tři dcery

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Tři dcery
Autor: trad., zapsal František Bartoš a Leoš Janáček
Krátký popis: lidová píseň
Zdroj: BARTOŠ, František; JANÁČEK, Leoš. Kytice z národních písní moravských. , s. 182–184
Moravská zemská knihovna v Brně
Vydáno: Telč: Emil Šolc, 1890
Licence: PD traditional
Související: Patery knihy plodů básnických/Tři dcery
Index stran


M:3/4
L:1/4
I:speed 300
R:300
K:F
AAG | Ad2 | c(G>E) | F3 |
w: Měł-tě ta- | ti-ček  | tři ce- | ry
cc(d/2e/2) | (fe)d | (fe)^c | d3 |
w:  měł-tě ta- | ti-ček  | tři ce- | ry
(fe)d | =c {c2} c A | (B/2(A/2) G>)^F | A3 |]
w: vše-cky | na - vy- | daj by- | ły.

[: Měłtě tatiček tři cery, :]
všecky na vydaj były.

[: Nejstarší jak vydavał, :]
tři sta tolaru s ňu davał:

[: Buděš mě, cero, živiti, :]
jak něbudu mocť robiti?

[: Budu, tatičku, toť budu, :]
do vaši smrti, da-li Bůh.

[: Jak tu prostředni vydavał, :]
dvě sta tolarů s ňu davał:

[: Buděš mě, cero, živiti, :]
jak něbudu mocť robiti?

[: Budu tatičku, toť budu, :]
do vaši smrti, dá-li Bůh.

[: Dy tu nejmładši vydavał, :]
hołe stěny ji věnovał:

[: Budeš mě, cero, živiti, :]
jak něbudu mocť robiti?

[: Budu tatičku, toť budu, :]
do vaši smrti, dá-li Bůh.

[: Něminuło sedym roku, :]
šeł tatiček v słabem kroku.

[: A šeł najprv k svej Verušce, :]
k svoji nejstarši cerušce:

[: Budeš mne, cero, chovati? :]
Já už němožu děłati.

[: Ona do komurky vešła, :]
stary provaz odtaď něsła:

[: Dy němožetě děłati, :]
ditě se do lesa věšati.

[: Vzał hułečku a zapłakał: :]
Čeho sem se ja dočakał!

[: Vzał hulečku, šeł ze dveři, :]
šeł ke svej prostředni ceři.

[: Budeš-li mě ty chovati, :]
dy už němožu děłati?«

[: Ona do komurky vešła, :]
stary sotorek přiněsła:

[: Dy nemožetě děłati, :]
ditě si chleba žebrati.

[: Vzał hułečku a zapłakal: :]
Čeho sem se tež dočakał!

[: A šeł k tej najmładši ceři :]
a vchazeł v strachu do dveři.

[: Budeš-li mě včil chovati, :]
dy ja němožu děłati?

[: Ona do komurky vešła, :]
pěkny kołač mu doněsła:

[: Tu matě, tatičku, jeztě, :]
moje děti mně kolibtě.

Cerko, cerko moja miła,
tebe jsem najvěc trestavał,
včil u tebe milosť dostał.

[: Dobře stě to mně děłali, :]
že stě mne z mładu trestali.