Kostomlátky

Údaje o textu
Titulek:	Kostomlátky (Panství Lyské)
Autor:	František Mikolášek
Zdroj:	rodokmen.psinec.com
Licence:	PD CZ
Související články ve Wikipedii: Kostomlátky

Staré
PAMĚTI OSAD
soudního okresu
NYMBURSKÉHO.

Sebral
FR. MIKOLÁŠEK
učitel v Nymburce

Se 6 obrazy, 5 plánky a mapkou z r. 1895

II. Osady dle bývalých panství

Panství Lyské - Kostomlátky

Jan ze Šelenberka, který panství Kostomlatské koncem 15. století od krále Vladislava obdržel, dal Kostomláteckým a Drahelickým tento výsadní list:

Já Jan ze Šelenberka, nejvyšší kancléř král. Čes., známo činím tímto listem všudy, kde čten nebou čtoucí slyšán bude, že znamenav sobě věrné a povolně zachovalé obyvatele vsi Kostomlátek a Drahelic, poddané své, kteříž mi se v potřebách mých vždycky hotovi nalézají, protož já prohledávaje k budoucí jich dobrému i jich budoucích na věčné časy tuto jim zvlášt milost učinil jsem a tímto listem činím: Nejprve každý obyvatel již psaných vsí, aby mohl poručiti statek svůj movitý i nemovitý před rychtářem, konšely v těch vsech, komuž by se jemu líbilo a zádlo, toliko na mém panství lidem zachovalým z nepodezřelým buď společně neb rozdílně. Dále pak zachvátila-li by koho smrt z dopuštění Božího, tak že by neučinil poručenství onoho zřízení jakož se napřed píše, teda ten statek po něm zůstalý ač vy doň neměl, má spadnouti na nejbližšího přítele obojího pohlaví totiž mužského i ženského v těch vsech. A pakli by měl děti, tak že by osiřely, tehdy málo nebo mnoho co by jich bylo, a umřel-li by z nich který, spadni díl jeho na jiné. Pak-li by pomřely všecky až do jednoho, nebylo dětí ani přátel, ani že by nebyl odkázán statek, tehdy připadni ten všecek statek obci, kdež by se to trefilo k jich dobrému, toliko aby jedné grunt můj napřed člověkem hodným osazen byl, aby nescházela povinnost má ani mých budoucích. A kdyby ten statek k obci připadlý měl brán býti, tento řád aby byl zachován: Hned, jakžby P. Bůh neuchoval toho, po kom by měl brán býti statek, tehdy rychtář a konšelé a dva z obce aby dalo všeho sepsati, a což toho koliv bude, to aby na obec vznesli a jednomyslně to opatrovali a chovali pro potřeby obecné, však úředníci moji nynější i budoucí o takových penězích na obec spadlých mají vědět a v to pilně nahlédati, aby se to jinam nikam neroztahovalo ani obracelo než na obecné dobré těch vsí. Dále, kdožby mi osadil grunt můj člověkem z cizího panství hodnověrným a nezávadným beze škody mé nynější i potomní a beze škody všelikteraké gruntův jiných mých lidí, tomu já dávám moc, aby mohl živnost svou vésti, kdež by se jemu líbilo i zdálo bez překážky mé i mých úředlníkův nynějších i potomních.“ – Dále listina obsahuje platy a povinnosti poddaných v těchto vsech naproti vrchnosti. K listu přitisknouti pečeti své rozkázal svrchu jmenovaný kancléř Hloškovi ze Žampachu, hejtmanu svému, a Petru Škorniovi ze Stránova, purkrabí svému. Dáno 1500. (Arch. místodrž. L 38.2.)

R. 1553 bylo tu 18 osedlých:
Vít Talaba platil z 5/4 lánu 1 k. 40 gr.; ze 3 jiter luk 16 gr. a 3 slepice. Toman platil z 5/4 lánu 1 kopu 40 gr.; ze 2 jiter luk 10 gr. a 2 slepice. Jaroš na Škopově platil ze 2 1/4 lánu 3 kopy; z 8 jiter luk 46 gr. a 8 slepic. Kuba Nedoháněl platil ze 1/4 lánu 20 gr.; ze 2 jiter luk 10 gr. a 2 slepice. Matouš Vodička platil z 1 lánu 1 k. 20 gr.; ze 3 jiter luk 16 gr. a 3 slepice. Petr Ševcův, hajnej, platil ze 1/4 lánu 20 gr.; ze 3 jiter luk 16 gr. a 3 slepice. Petr Nádherů platil z 1 3/4 lánu 2 k. 10 gr.; z 5 jiter luk 26 gr. a 6 slepic. Havelka platil ze 3/4 lánu 1 kopu; ze 3 jiter luk 20 gr. a 3 slepice. Vít Matějka platil ze 1/4 lánu 20 gr.; ze 2 jit. 10 gr. a 2 slepice. Jakub Vávrů platil ze 2/4 lánu 30 gr.; ze 4 jiter luk 20 gr. a 4 slepice- Šimon Zlatohlávek platil ze 3/4 lánu 1 kopu; ze 3 jiter luk 20 gr. a 3 slepice. Jan Nádhera platil ze 1/4 lánu 10 gr.; ze 6 jiter luk 30 gr. a 6 slepic. Jan Černý platil ze 1/4 lánu 20 gr.; ze 2 jiter luk 10 gr. a 2 slepice. Jaroš Jirůšek platil z 5/4 lánu 1 k. 40 gr.; z 1 jitra luk 6 gr. a 1 slepici. Vaněk, rybář, platil ze 1/4 lánu 20 gr.; ze 2 jiter luk 10 gr. a 2 slepice. Anna Peterková platila ze 1/4 lánu 20 gr., ze 2 jiter luk 12 gr. a 2 slepice. Křtěn, krčmář platil ze 1/4 lánu 10 gr.; ze 6 jiter luk 30 gr. a 6 slepic.

Mimo to platila všecka obec společně z pastviště 40 gr. ouroku, 16 slepic ouročního a 20 strychův ovsa pastevního. Všichni lidé v té vsi povinni byli na stavně u mlýna Bašty dělati a pomáhati opravovati potud, pokud by toho a kdykoli potřeba ukazovala. Za to se jim neplatilo. Též všichni povinni byli mlynáři dříví ku palivu každého roku, pokud potřeba kázala, voziti a za to se jim rovněž neplatilo. Mlynář však dříví sekati na svůj náklad dáti musil. Rybáři v té vsi povinni byli na Šibickém rybníce při každém lovení částice, což by jich koli kdy potřebí bylo, na svůj náklad dělati. Lesů t.č. bylo při vsi nemálo.

Krčma byla tu výsadní, v níž šenkoval hostinský pivo vzaté odkudkoli. Byl však povinen platiti z každého sudu po 2 groších posudního – jehož se scházelo ročně okolo 4 kop gr. Že by pivo odebíral ze zámku, měl posudního prázen býti a toliko 14 gr. ročně ouroku platiti. (Urbář lyský.)

Po Tabelovi hospodařil na statku od r. 1570 Jan Zalíbil. Po jeho smrti syn Jakub. 1636 koupil jej pustý a sešlý Václ. Hodiš za 250 kop míš.
Na Tomanově statku hospodařil později Šimek a od r. 1569 Jan Loskot. Po něm Petr Kotek, Šimon Koudelka, Kuba Cikánek, syn jeho Jíra, Vondra Radlic a od r. 1636 syn Jan Radlic.

Na 3. statku a největším hospodařil po Jarošovi Jíra Kulhavý a Petr Kotek. Tento vyměnil jej Mikuláši Plačkovi za jeho krčmu. Plaček prodal statek 1578 Lavíkovi za 275 k. Tento žádal 1585 komoru Českou, by od něj k ruce J.M.C. koupila pro veliké škody zvěří působené. Komora nařídila hejtmanu, by statek prohlédl. Ten praví, že pozemky na veliké škodě jsou, stavení spustlé a na dvoře není ani jediné srsti. Vzdor tomu navrhl hejtman statek ke koupi. (Arch. místodrž. L. 38.7.)
Později tu byl Říha Řehák, Vít Pálka a Václav Horák ze Zlívy. 1599 koupil statek Jíra Příplata. Od něho dostal jej 1630 syn Jakub.

Čtvrtou živnost po Nedohánělovi měl Mikuláš, krčmář. Od něho koupil ji Jan Švermer a 1590 Jan Pelant za 45 kop. Pak tu hospodařili Jan Boleslavský, Ondřej Navrátil, Havel Svíčka a Jiří Gerlický.

Na Vodičkově kdysi statku hospodařil později Říha Mužíček, po něm syn jeho Václav, pak Havel Dvořák, Jan Klečka, a od r. 1637 syn Klečkův též Jan.

Grunt někdy Ševce Petra ujal 1581 Vít Pálka, později jej koupili Šimon Koudelka, Jiří Kustýř a 1639 Havel Krejčí.

Po smrti Petra Nádhery koupil statek od matky, bratří a sester Matěj Nádhera, jinak Toman, za 200 kop gr. č. Po něm hospodařili Mikuláš Plaček, Jan Pospíšil, syn jeho Jíra a od r. 1636 Václ. Krojidlo.

Statek Havelkův měl později Martin Krejza, pak krčmář Mikuláš, Petr Sládeček, Matěj Sládeček a od r. 1637 Jan Sládeček.

Devátou usedlost někdy Šmíkovu koupil 1572 Jindřich Kohout, pak Kuba Jeník, Jan Prstek, Jíra Jahodka, Jak. Kamaryt a od r. 1616 Václav Novotný z Drahelic.

Po Matějkovi hospodařil v usedlosti Martin Nosatý, pak Martin Dobešovský, Mik. Šídlo, Jíra Jahodka, Jan Trouba, Tomáš Trouba, Jan Vančura a od r. 1636 Jan Korec.

Vávrovu usedlost koupil Kolda, od něho 1575 Mach Toman, později Adam Krejčí.

Po Zlatohlávkovi jmenují se později jako hospodáři Jan Petříček, Mik. Šídlo, Jíra Dutý, Václav Kácovský, mlynář z Bašty, Matouš Zeman ze Sadské, Štěpán Zeman z Činěvsi, David Štěpán, Jan Šídlo a od r. 1639 Václ. Korec.

Nádherovu usedlost měli později Mik. Voda, Hlavatý, Jan Haltýř, Jakub Konecký a od r. 1629 Václav Korec.

Na usedlosti Černého hospodařili později Jíra Kuše, Jindř. Šedivka, Vít Klášterský, Jan Klášterský a od r. 1630 Jiří Bílek.

Jako Jarůškovi nástupci jmenují se Petr Toman, Václav Hodiš a od r. 1636 Matěj Vostrý.

Po Vaňkovi, rybáři, hospodařili Jíra Pelant, Jan z Hradiška, Mat. Pleták, Jan Vejskočný, Jan Bejvl.

Usedlost Anny Peterkové koupil Matěj Matesův, 1589 Vávra Kozelka, později Jan Stehlík, Jiří Šídlo a roku 1623 Jan Dědic.

Jako krčmář jmenuje se tu 1576 Mikuláš, který t.r. frejmarčil s Petrem Kotkem za statek. Kotek prodal krčmu 1577 Janu Koudelkovi za 90 kop gr. č. Po smrti tohoto připadla krčma, poněvadž nebylo ani manželky, ani bratří a sester, ani dítek, J.M.C. a prodána Mat. Řehákovi za 175 k. č. (Dle knihy purkrechtní.)

	Měl
	kor. polí	potahů	krav	jalovic	sviň
Jan Lovička	50	4	4	3	--
Jan Balda	60	4	3	3	3
Jan Oblic	60	3	4	4	--
Jan Janda	68	4	3	3	--
Jan Sedláček	50	3	3	2	2
Václav Tejbr	50	3	3	2	--
Jan Vostrej	60	4	4	4	3
Jan Klečka	50	3	3	2	--
Mar. Beránek	10	--	2	1	--
Jiří Karlic	8	--	2	--	--
Jan Novotnej	12	--	2	1	--
Jan Nosek	4	--	1	--	--
B. Stránovský	9	--	1	1	--
Jiří Pil	8	--	1	--	--
Jiří Förvelik	8	--	1	--	--
Vít Maršálek	8	--	2	1	--
Jakub Mazura	8	--	2	--	--
Havel Begil	4	--	2	--	--

Ku konci 17. století přibylo 6 usedlostí. Jmenují se tu sedláci: Hlavička, Carda, Krojidlo, Novák, Kříž, Šimon, Vostrý. Chalupníci: M. Vorlíček, Raše, Rychetský, V. Vorlíček, Klečka, Strnad, Janoušek, Mat. Hlavatý, Mik. Hlavatý, Holoubek, Cibulka, Nasara, Horák, Černý, Matějka, Isope, Doutnáč.

Paměti:

1584 oznamují Nymburští hejtmanu na Lysou, kterak právem outrpným ke škůdcům lidským přikročiti dali a jeden z nich k velikým a hanebným skutkům proti Pánu Bohu se přiznal, jako že s pomocníkem Janem Kulhavým, pastuchou z Kostomlátek, kradl a viselce (oběšené) řezal. A protože zvěděli, jako by Kulhavý u Havla v Kostomlatech v podruží býti po a vesnicích Kostomlátkách, Lánech, Šibicích a Drahelicích ukrývati se měl, žádali hejtmana, aby rychtářům a jiným osobám poručeno bylo v tajnosti naň se ptáti, jím se ujistiti (jej lapiti) a příštího dne ke 14. hodin (8. ranní) k vejvodu ku právu do Nymburka jej postaviti (Arch. nymb.)

Regina, manželka Šimona, rybáře ze vsi Kostomlátek, stojíc sama osobně před p. purkmistrem (nymburským) oznámila a přiznala se, jakož jest jí nebožka Eva Pokratická, matka její, 20 kop a šátky některé kšaftem odkázala, aby jí je Pavel Mejtský, manžel její, po smrti její vydal, to že jest jí všecko zcela a zouplna vydal, aniž že jí více povinnost nepozůstává. Stalo se v pondělí po ned. misericordia l. 1590 za purkmistra p. Jana Kolína. (Arch. nymb.)

Hospodáři v nynějších usedlostech:

Č. 4. 1697 koupil Matěj Horák chalupu od vrchnosti za 104 zl. 1738 ujal ji syn Jan. 1760 Matěj Horák, 1781 koupil chalupu Jan Vostrý. 1782 Václav Ježek, který postoupil ji 1794 synu Václavovi za 296 zl. 1823 koupil chalupu Jos. Rychtářík za 2121 zl.

Č. 5. 1712 Václav Vostrý ujal 13kopový statek po otci Matějovi. 1749 postoupil jej synu Václavovi za 560 zlatých. Václav 1762 bratru Janovi, který poslední vůlí z r. 1787 odkázal jej synu svému Václavovi Vostrému. Jemu byl statek 1822 dražbou prodán, a koupil jej Matěj Cibulka za 4260 zl.

Č. 6. 1729 Matěj Šneider přiženil se ku vdově po Matěji Šneiderovi a ujal statek 13kopový za 525 zl. 1748 připsán byl statek Václ. Rázovi, pastor. synu. (Oba Šneiderové byli otčímové). 1757 vyměnil Ráz statek za chalupu Jiříka Cibulky. 1766 dostal se synu Matěji Cibulkovi. Ku vdově po něm přiženil se 1777 Mat. Voběrka. Od něho ujal statek 1796 pastorní syn Matěj Cibulka a postoupil jej 1838 svému synu Antonínovi.

Č.7. 1728 Adam Černý ujal chalupu od bratra Jakuba za 130 zl. Po jeho smrti dostala se 1750 zeti Václ. Mejzrovi za 400 zl., aby zaplaceni mohli býti dluhové, jež tchán, jako obchodník lab. dřívím, nadělal. 1761 ujal ji Jan Černý. Po 13 letech zemřel a vdova provdala se za Mat. Mazuru. 1793 koupil chalupu Jan Masopust za 153 zl. 1818 postoupil ji dceři Kateřině, provdané za Jana Krojidlo ze Stratova.

Č.8. 1697 prodala vrchnost chalupu Janu Cibulkovi za 109 zl. 1737 dostal ji syn Jiří. 1757 ujal chalupu výměnou Václ. Ráz. Vdova po něm postoupila ji 1786 zeti Matěji Mazurovi za 188 zl. O dněho dostal ji 1808 syn Josef Mazura, který ji 1814 prodal Václavu Hellerovi. Č.9. 1699 Matěj Vobírka koupil chalupu od Jiřího Šrámka za 109 zl. 1741 ujal ji syn Matěj Vobírka. 1758 bratr jeho Martin. 1778 Jan Badouček do vzrůstu Josefa, syna neb. Martina Vobírky. Josef převzal hospodářství r. 1792. Po 4 letech prodal je Václ. Duškovi. 1809 koupil chalupu Matěj Dytrych, sedlák drahelický, za 4550 zl. Po roce dal ji synu Jiříkovi za 1000 zl.

Č.11. 1704 Václav Hrázký ujal statek 11kopový od Ondřeje Kříže za 473 zl. 1743 syn Martin Hrázký. Od něho 1755 bratr Václav. 1769 připsán byl statek Josefu Hrázkému za 374 zl. On 1772 pro nedostatek postoupil jej Mat. Horákovi a převzal od něho chalupu s kouskem zahrady. Od Horáka ujal 1790 statek syn František za 647 zl. 1807 prodal jej Janu Klicperovi.

Č.12. 1729 Jiří Beneš pojal vdovu po Jakubovi Vostrém a s ní statek 12kopový do vzrůstu Jiříka po Martinu Caldovi. Jiří ujal statek 1758 za 606 zl. Dávek a robot měl tolik jako Mat. Novák v č. 21 s tím rozdílem, že pěší robotu konal od sv. Jiří do sv. Havla po 9 dnech týdně, ostatek roku po 3 dnech. Jiří brzy zemřel a statek zapsán byl Karlu Vostrému. 1772 Václavu Caldovi. 1797 synu jeho Janovi za 750 zl. 1800 Jan Calda postoupil polovici statku svého bratru Václavovi za 317 zl.

Č.17. 1729 postoupil Václav Černý chalupu synu Lukáši za 108 zl. 1748 ujal ji Lukášův syn Matěj. Ku vdově po něm přiženil se 1760 Jan Novák, který prodal chalupu 1772 Jiřímu Richtrovi. Později tu hospodařil Mat. Vyskočil. Od něho koupil chalupu 1792 Jan Rychtářík a postoupil ji 1808 synu Janovi.

Č.19. 1699 prodal Václ. Fiala chalupu Václavu Dytrychovi za 110 zl. Po smrti tohoto ujal ji 1731 syn Matěj. 1777 připsána byla Janu Dytrychovi. Dle jeho poslední vůle z r. 1801 dostati měl chalupu syn Jan. Ujal ji však, byv nedospělý teprv r. 1818 za 443 zl.

Č.20. 1703 Jakub Rychetský ujal chalupu od Jiříka Krále za 103 zl. 1743 jeho syn též Jakub. 1779 Jakubův syn Josef. 1818 zapsána byla chalupa Jos. Rychetskému za 300 zl.

Č.21. 1729 přiženil se Jan Hrázký ku vdově po Janu Novákovi a ujal statek 12kopový. 1753 postoupil jej pastornímu synu Václ. Novákovi za 543 zl. 1786 připsán byl statek synu Matějovi. Povinnosti toho času: a, c.k. daně, b, vrchnosti ouroku 2 zl. 20 kr., c, 4 husy neb za ně po 10 kr., 4 slepice nebo po 6 kr. za ně, ovsa vrchovaté české míry 1 strych. Roboty dle patentu z r. 1775 týdně 3 dni se 4 koˇmi, v létě od sv. Jana do sv. Václava po 3 dnech roboty pěší. 1718 koupil statek Jos. Švestka za 4000 zl. v. č.

Č.23. 1697 prodala vrchnost chalupu Lukáši Strnadovi za 151 zl. 1732 ujal ji syn Martin za 150 zl. a po něm 1781 syn jeho František. Ku vdově po něm přiženil se 1786 Jan Skřivánek. Od něho ujal chalupu 18101 syn Jos. Strnad.

Č.24. 1720 po smrti Mar. Rychetského přiženil se ku vdově do chalupy Jiří Štěpán. 1750 postoupil živnost synu svému vlastnímu Vojtěchovi za 151 zl. 1772 připsána byla zeti Frant. Horákovi. Od něho ujal ji 1795 syn Josef. 1826 opět syn Josef za 581 zl.

Č.25. 1722 Václav Hrázký ujal chalupu od otce Václava za 100 zl. 1775 postoupila ji Ludmila, matka, synu Frant. Hrázkému. Vdova po něm provdala se za Bartol. Nováka do Hronětic a chalupu dostal syn Václav Hrázký za 121 zl. 1835 ujal ji Václavův syn Jan Hrázký.

Č.27. 1697 prodala vrchnost chalupu Janu Vyskočilovi za 113 zl. Po jeho smrti 1737 ujal ji syn Matěj a postoupil 1767 synu svému Matěji. Když 1802 zemřel, připsána byla chalupa vdově znovu za Václava Caldu provdané. Po této dědila 1825 dcera Václ. Caldy Anna, provdaná za Josefa Misíka.

Č.28. 1720 Jiří Šimon ujal od bratra Václava chalupu za 116 zl. Zadlužil ji však tolik, že mu ji vrchnost odňala a Matěji Novákovi 1732 připsati a přivlastniti dala. Ale i jemu po 5 letech „pro zlé činy a krádež“ vzata byla a Ondřeji Vorlíčkovi připsána. 1760 ujal chalupu na 15 let Matěj Duška a postoupil ji 1776 švagru Jiřímu Vorlíčkovi za 217 zl. Tento poslední vůlí z roku 1804 poručil chalupu synu Jiřímu. 1832 koupil ji Jan Brynych.

Č.29. 1706 Matěj Vorlíček ujal 3kopovou chalupu od otce Víta za 116 zl. 1733 přiženil se ku vdově Václav Hrázký. Od něho přijal chalupu Martin Vorlíček 1755. Po 24 letech dal ji synu Matějovi za 133 zlaté. Povinnosti: c.k. daně, ouroku 35 kr., ovsa vrch. české míry 1 strych, 2 husy neb 20 kr., 2 slepice neb 12 kr., roboty dle patentu z roku 1775 týdně 3 dni pěší neb 1 1/2 dne tažní párem volů po celý rok. Desátku vrchnosti (na místě p. faráři) předního žita sháněné české míry 1 věrt. 2 čtvrtce, ovsa vrch. míry 1 věrtel. R. 1826 připsána byla chalupa synu Josefu Vorlíčkovi.

Č.30. 1722 Matěj Calda ujal statek se 12 kopami rolí od otce Matěje za 532 zl. 1747 dle poslední vůle mateře své dostal jej syn Václav Calda. Po smrti jeho 1803 připsán byl statek synu Antonínovi za 831 zlatý a 1822 Antonínovu synovi Janu Caldovi.

Č.31. 1726 Matěj Vostrý vystavěl si chalupu, ku které připojil 2 hopy 20 záh. rolí a luk za 3 fůry sena s otavou. 1735 postoupil chalupu synu Matějovi za 137 zl. Ku vdově po něm přiženil se 1744 Frant. Šulc. 1761 odevzdal chalupu pastornímu synu Frant. Vostrému. Od něho ujal ji 1794 Jos. Vostrý za 166 zl. 1835 připsána jest synu jeho Josefovi.

Č.49. 1728 postoupil otčím Jan Hetner statek 12kopový (a luk na 10 for sena s otavou) Václ. Hlavičkovi za 538 zl. 1753 pojal vdovu Kryštof Pfeifert a postoupen mu statek toliko do smrti manželky. Pak měl jej ujati jeden ze synů po neb. Hlavičkovi. Dle toho připsán byl 1768 Frant. Hlavičkovi. 1790 jeho synu Janovi. 1832 ujal jej Janův syn František za 886 zl.

Č.52. 1704 Jan Aiselt (Isop) postoupil chalupu synu Václavovi za 108 zl. Václav 1747 synu Matějovi. Od něho koupil ji 1777 Jiří Calda za 138 zl. a dal ji 1802 synu Matějovi. Tento 1815 prodal chalupu Josefu Novákovi za 1725 zl.

Č.55. 1722 Václav Kruml ujal chalupu od otčíma Mat. Nováka za 104 zl. 1758 postoupila ji matka synu Jiřímu. 1797 připsána byla chalupa Frant. Krumlovi a 1829 synu jeho Janovi.