Přeskočit na obsah

Knihy veršů/Oběšenec

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Oběšenec
Autor: Jan Neruda
Zdroj: NERUDA, Jan. Knihy veršů.
Národní knihovna České republiky
Vydáno: Praha, Grégr & Dattel 1873. s. 107 - 108.
Licence: PD old 70

„Oj! to divně nade krovem hučí!
bouř se vzpírá v šedých skalinách?
pláč to snad? či vichr bolně skučí?
co to hýká v pustých roklinách?

Modlete se děti — poklekněte!
Jistě že se někdo oběsil.
Meluzína úpí, naslechněte —
tak by divý vichor neběsil.“

Dvé robátek útlé ruce zdvíhá,
plachá ústa píseň zachvějí.
Hu tu rána! — blesk se v blesku mihá
dvéře lítnou z vetchých veřejí —

A na prahu chlapec uděšený,
oči v sloup a ret má zsinalý;
„„Otec — na jabloni — oběšený!““
Klesá — děs mu mysl pokalí.

Dále svítí blesky v hromův víru,
sotva že se křížem požehnáš;
neviňátka pějí v blahém míru
za hříšného otce „Otče náš!“