Knihy veršů/O třech kolech

Knihy veršů Jan Neruda
Oběšenec	O třech kolech	Poslední ballada z roku dva tisíce a ještě několik

Údaje o textu
Titulek:	O třech kolech
Autor:	Jan Neruda
Zdroj:	NERUDA, Jan. Knihy veršů. Národní knihovna České republiky
Vydáno:	Praha, Grégr & Dattel 1873. s. 109 - 110.
Licence:	PD old 70

Za tabulí u plného
pytlák Joza vesel sedí,
na šenkýřku, hezkou vdovu,
jak by zamilován hledí.

„Ale ženo, vámť se daří!
rozkvítáte jako růže!“
„„Viďte? Vždyť jsem pochovala
třetího teprvé muže!""

„Třetího! — Však povídají,
že jste jim vždy udělala!“ —
„„Nu jen potud, abych sama
dříve v hrob si neustlala!

První klekl před oltářem
dřív než já při svatbě naší —
mohu-liž já za to, že to
muži dříve smrt přináší?!

Druhý umyl po hostině
ruce sobě v vodě živé,
kdo dřív béře vody živé,
známo, že též umře dříve.

Třetí za svatební noci
usnul dřív než já jsem spala —
to přináší smrť dřívější! —
tak — no tak jsem udělala!““

„Eh což! však bych se vás nebál!
Vdova tří a přede jak růže!“ —
„„A což myslíte, že bych já
čtvrtého se bála muže?““

„Ne? nu tedy na pozoru,
sic vás k čtvrtým vdavkám svedu!“ —
„„Budiž tedy, aspoň k peklu
o třech kolech nepojedu!““