Immortelly/Z podzimních večerů

Immortelly Irma Geisslová
Ve vůni bazalek	Z podzimních večerů	Letní přelud

Údaje o textu
Titulek:	Z podzimních večerů
Autor:	Irma Geisslová
Zdroj:	Nákladem knihkupectví dra. Grégra a Ferd. Dattla. Praha Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1879
Licence:	PD old 70

I.
Ta noční dál tak chmurná, zamlžená,
hvězd oko zlaté v mračném závoji,
z nějž chvílemi jen paprsk luny skane
a v doubravě se věsí na chvojí.

Já dívám se v noc oknem osamělým,
tma v jizbě, lampu zhasla vichřice,
sním o štěstí - a zatím na skle smývá
vzdech touhy žhavý ledné kytice.

II.

Kol tma, jen chvílí po stropě a stěnách
svit luceren se oknem objeví,
zde ticho, zvenčí meluzína hvízdá
své neskonale smutné nápěvy.

Jim naslouchám, a ozvěna lká v duši,
až novou písní rtem mým vyproudí;
leč srdci mému tak je bolno při tom,
jak plavcovi, kdy mořem zabloudí.