Přeskočit na obsah

Immortelly/Letní přelud

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Letní přelud
Autor: Irma Geisslová
Zdroj: Nákladem knihkupectví dra. Grégra a Ferd. Dattla. Praha
Národní knihovna České republiky
Vydáno: 1879
Licence: PD old 70

Mráz bílé květy zlehka v okně kreslí,
v mou duši žaly z upomínek klesly.

Když zlaté šero letních podvečerů
se zabělelo květem hlohu sněžným,
jenž slétal tiše v šelestění keřů
spjat v drobné hrozny vloček vláknem něžným,
když slavík tlouk a luna stála v modru
a pokojně své jasné stříbro lila
v luh zrosený a na vrcholky lesů,
ó tehdy rámcem světějšího plesu
mi veškerá ta noční kouzla byla!
Třpyt velkých hvězd byl luzným diadémem
mých myšlének, jež nad oblohu spěly,
kdež volnou říš, kde království své měly,
kdež druhy zvaly světce nesmrtelné,
ó proč ten pych, pád brzký zvěstující?!
já skrývala v své duši perly skvoucí,
jež vtryskly do ní z hloubi oka hvězdné,
když na mne zíral v dumách, s žalem v líci -
Vše zmizelo, jak z luhu modrá pára,
a kolem chlad a kolem zima stará.

V mou duši žaly z upomínek klesly -
mráz bílé květy zlehka v okně kreslí. -