Homérova Ilias (Škoda)/Zpěv sedmnáctý

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Zpěv sedmnáctý
Autor: Homér
Zdroj: HOMÉR. Ilias. Praha: vlastním nákladem překladatele, 1886. s. 270–288 a ???
Licence: PD old 70
Překlad: Antonín Škoda
Licence překlad: PD old 70

Boj o zabitého Patrokla. Meneláos zabije Euforba. Hektor ukořistí zbroj Patroklovu, obleče ji sobě a obnoví útok proti Achajským mrtvoly hájícím. S truchlícími koňmi Achilleovými přijde Automedon do boje, kde darmo usiluji Hektor a Aineias zmocniti se jich. Meneláos pošle Antilocha k Achilleovi, že druh jeho padl. Meneláos a Mérionés, chráněni jsouce oběma Aianty, odnášejí mrtvolu Patroklovu do tábora řeckého.

Dobře viděl chrabrý Atréuv syn Meneláos,
od Trojanů že zabit Patroklos v zápase lítém.[1]
Kráčel oděn jsa kovem zářícím skrz řady přední,
chráně ho obcházel vůkol jako matka telátko,
[5] jež nepocítila dřív rození, prvnička bučící:
tak kolem obcházel Patrokla rusý Meneláos.
Nad ním stále kopí své třímal a štít všude rovný,
žádostiv toho skláť, kdokoliv by mu naproti stoupil.
Bystře také znamenal syn Panthoa dobrokopinný,
[10] Patroklos že zabit bezvadný; blíž k němu ihned
vstoupil a takto pravil k Meneláu aréomilému:
»Zévorodý Meneláe, rekovný vládyko mužstva,
ustup a nech mrtvého a zůstav zbroj mi krvutnou.
Jáť jsem byl první z Trojanů a spojenců slavných,
[15] jenž Patrokla kopím udeřil ve vřavě vražedné;
nech mne tudíž vznešené mezi Trojany slávy dosíci,
sic tě probodnu kopím a život medový ti odejmu.«
 Velmi se rozhorliv slovo děl mu rusý Meneláos:
»Slušno není, Die otče, se tak vychloubati příliš!
[20] Vždyť takováto není ani lví ani pardala pýcha
a sveřepého ni kance, jehož zejména statečné
ve hrudi srdce kypí nad míru samou zmužilostí,
jak synové si vedou hrdě Panthoa dobrokopinní.
Rovněž ořekrotný Hyperénor své se mladosti




k vyhlubeným ku lodím; prudká vzadu bouřila bitva
tak jak oheň divoká, jenž přikvače město smrtelných
náhle silou plamenů sžírá, mizejí domy rázem
v plápolu náramném; rozdýmá větru ho síla:
[740] tak je také komoňův a mužův lomoz oštěpometných
  neskonalý stíhal, kdy k lodím ustoupali rychlým.
Tak jako když mulové náramnou sílu pojavše,
táhnou po krabaté s pohoří po stezce pohorské
stropnici neb veliký trám lodní; ve hrudi srdce
[745] ustáním a potem zemdlévá v práci lopotné:
tak tělo též úsilně unášeli. Od zadu dvé pak
bránilo Aiantův, jako chlum vodě kýsi porostlý
brání, jenž po pláni celé rozsáhle se táhne,
a spolu též proudů náramných přívaly děsné
[750] pevně staví a po té do pláně je všechny zavádí
proudem; vln všeliká ho nemůže prolámati síla:
tak napořád Aianti vojův odráželi útok
Trojských, jižto je stíhali dál, zejména dva ze všech,
Aineias Anchíseovec, spolu vládyka Hektor.
[755] Tak jako buďto kavek nebo špačků mračno přichází
s kvákotem ohromným, kdy přilétati z dáli luňáka
spatří, jenžto malým ptákům smrť a zhoubu přináší:
takto před Aineiou Danaovd a před Priamovcem
couvali zpět s křikem ohromným a zapomněli půtky.
[760] Překrásné zbroje síla kolem po příkopu padla
v útěku Argejských; přestávka nenastala bitvy.


  1. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené č1 není určen žádný text