Přeskočit na obsah

Havran a jiné básně/Údolí neklidu

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Údolí neklidu
Autor: Edgar Allan Poe
Původní titulek: The Valley of Unrest
Zdroj: POE, Edgar Allan. Havran a jiné básně. Praha: Bursík a Kohout, 1891. s. 47.
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70

Kdysi tichý dol se skvěl,
jeho lid v něm nebydlel,
do války šel s brannou mocí
a hvězd očím svěřil v noci,
s výše azurných ať věží
květy v záhonech mu střeží,
v jejichž každičký dem klíně
rudé slunce zdřimlo líně.
Nyní poutník přizná rád
smutné této země chvat,
nic tu nechce klidně spat;
pranic mimo vzduch, jenž spouští
nad tou magickou se pouští.
V tyto stromy vítr nezadych,
mořem ledným chví se každý z nich
kolem Hebrid mlhavých.
Větrem nepohnou se mraky věru,
nepokojným nebem táhnou v šeru,
z nich to šustí z rána ku večeru
do fijalek, jichž tu leží řady,
jako lidských očí myriady,
do lilií, stvol jichž nakloněn
pláče nade hrobem beze jmen.
Tak se vlní; s vonných dští jim hlav
věčně rosy ve krůpějích splav,
věčné rosy ve krůpějích jemných stvolů
věčné slzy v drahokamech dolů.