Přeskočit na obsah

Goetheho vybrané básně/Na měsíc

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Na měsíc
Autor: Johann Wolfgang von Goethe
Zdroj: [1] a [2]
Licence: PD old 70
Překlad: Jan Evangelista Nečas
Licence překlad: PD old 70

Plníš opět důl i keř
leskem mlhavým,
i v mou mysl kane šeř
tichým jasem tvým.

Přívětivě, ač jsi bled,
svítíš ku mým zdem,
vlídně jako druha hled
nad mým osudem.

Každý dozvuk slyším kol
o dobrém i zlém,
míjím radosť, míjím bol
na ústraní svém.

Teč jen dále toku řek!
v smutku já teď dlím;
zmizel žert i polibek
i ta věrnost s ním.

Však já přece jednou měl
co tak vzácno je všem nám,
že i teď si na svůj žel
toho vzpomínám.

Šum jen řeko, v důl se sveď,
lej se, lej a spěj,
šum a mému zpěvu teď
hudby dodávej!

I když z tebe noční tmou
valný hlučí vztek,
i když neseš vlnku svou
kolem poupátek.

Blah kdo sebe, buď jak buď,
před zlým světem skryl,
druha tiskl na svou hruď
a s ním pocítil,

co se dosud lidem všem
zdálo mlhou jen,
a co hrudi bludištěm
táhne jako sen.