Goetheho vybrané básně/Meze lidstva

Goetheho vybrané básně Johann Wolfgang von Goethe
Orel a holub	Meze lidstva	Pocit lidskosti

Údaje o textu
Titulek:	Meze lidstva
Autor:	Johann Wolfgang von Goethe
Zdroj:	[1] a [2]
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jan Evangelista Nečas
Licence překlad:	PD old 70

Pravěký a
nejsvětější
když svou rukou klidnou
z rachotících mraků
palčivé blesky
rozsévá po zemi,
líbám já dolní
lem tvého šatu
v oddaných prsou
dětinná Hrůzo.

S bohy ať nikdy
měřiť se nechce
nižádný člověk.
Stoupali vzhůru,
dosáhneli
hlavou do hvězd,
nemůže si o nic
opříti paty
a jest pak hříčkou
mrakův a větrův.

Stojíli pevnými
morkovatými nohami
na dobře založené,
trvalé zemi:
nestačí na to,
přirovnati se
třeba jen z dubu
anebo k révě.

Čím že se liší
bozi a lidé?
Před oněmi že
mnoho vln plyne
a věčném proudu:
nás vlna zvedá,
nás vlna hltá,
my v ní zapadáme.

Uzounký kroužek
omezuje náš život,
pokolení však
řadí se trvale
na jsoucnosti
nekonečný řetěz.