Duch Německa/Rybář

Duch Německa Johann Wolfgang von Goethe
Hranice Lidství	Rybář	Svatební

Údaje o textu
Titulek:	Rybář
Autor:	Johann Wolfgang von Goethe
Zdroj:	Duch Německa: výbor z německé poesie. Překlad Karel Dostál-Lutinov. V Praze: Tiskem a nákladem Českoslovanské akc. tiskárny, 1917. 145 s. Světové obzory; č. 5-9. S. 66-67. Dostupné online.
Vydáno:	1917
Licence:	PD old 70
Překlad:	Karel Dostál-Lutinov
Licence překlad:	PD old 70
Související:	Ballady Göthovy/Rybák – překlad Ladislava Quise Goetheho vybrané básně/Rybář – překlad Jana Evangelisty Nečase

RYBÁŘ.

J.W. Goethe.

Proud vody dmul se šumící,
a rybář u ní sed’,
zřel toužně po své udici
až po srdce jak led.
Jak sedí tam a naslouchá,
vln rozvíří se sbor,
a z hlubin vodních vyšplouchá
se vlahý ženský tvor.

A zpívala mu, pravila:
Proč láká vždy můj rod
lesť tvoje lidská, zavilá
v žár letní z chladných vod?
Och, kdybys znal, jak rybičkám
je blaze v hlubinách,
jak jsi, tak bys tam vstoupil sám
a zdráv bys byl a bláh!

Což sluníčko se nekoupá
i luna každý den?
Což obličej jich nestoupá
z vln mořských omlazen?
Což nevábí tě nebe zář
z vodního zrcadla?
Ci nevolá tě vlastní tvář,
jež do vln zapadla?

Zněl šumot vod a proud se dmul,
kol bosých nohou hrál.

bol touhy v srdci procitnul,
jak milá kyne v dál.
Tak mluvila a pěla dál,
a tu byl bezmocen,
půl táhla jej, půl upadal,
a nespatřil ho den.