Duch Německa/Náš Pán zná svoje

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Náš Pán zná svoje
Autor: Carl Johann Philipp Spitta
Zdroj: Duch Německa: výbor z německé poesie. Překlad Karel Dostál-Lutinov. V Praze: Tiskem a nákladem Českoslovanské akc. tiskárny, 1917. 145 s. Světové obzory; č. 5-9. S. 79-80.
Dostupné online.
Vydáno: 1917
Licence: PD old 70
Překlad: Karel Dostál-Lutinov
Licence překlad: PD old 70
NÁŠ PÁN ZNÁ SVOJE.
Duchovní píseň od K. J. Spitty. Psalter und Hurfe, 1873.

Náš Pán zná svoje věrné
a od věků je znal,
všech končin, bílé, černé,
ať žebrák to či král.
On po pastvách je vodí
a nedá zahynout,
ať slunkem, stínem chodí,
vždy jeho musí slout.

On z víry poznává je,
jež Slovu uvěří
a Ukrytému v taje
jak Otci důvěří.
Ze Slova víra zkvetla
a Slova nají se,
klaní se Slovu světla
a Slovem hájí se.

On zná je po nadějích,
jež v něho skládají,
že on jest Pánem jejich,
tím šťastní jásají.
A v jeho pravdy září
květ naděje té plá,
ten neví, co je stáří
a vždy se zelená.

On zná své po té lásce.
jež plodem jeho jest,
jež jemu v oběť klást se
a znát chce jeho cest,
jež k jiným tak se sklání,
jak srdci vnuká on,
a seje požehnání
a snáší bol a ston.

Pán zná své sluhy věrné
jak od věků je znal,
všech končin, bílé, černé,
ať žebrák nebo král.
Zná po skutků je míře,
jež z Ducha pramení,
v naději, lásce, víře,
milosti znamení.

Ó pane, vlej nám víru
a nás v ní zachovej,
sil naděj v pochyb víru
a lásce planout dej.
A až pak den ten svitne,
kdy svět tě spatří zas,
nech po pravici třpytné
své věrné státi nás!