Drobné verše/Průpovídky pro školu

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Průpovídky pro školu
Autor: Karel Alois Vinařický
Zdroj: VINAŘICKÝ, Karel Alois. Drobné verše. Nové Město nad Metují: Bohdan Böhm, 1887. s. 43–44.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
  1. Poslušné dítky
    jsou milé kvítky.
  2. Bůh nás živí, potěšuje,
    všecko dobré uděluje.
  3. Denně jest můj obyčej,
    mýti ruce, obličej.
    Česám také vlásky,
    čistý dojde lásky.
  4. Kdo hledí pořádku,
    nepřijde do zmatku.
  5. Kdo pořádku nemiluje,
    sám si škodu spůsobuje.
  6. Pozdravení zdvořilé
    bývá každému milé.
  7. Kamením kdo hází,
    hanba ho provází.
  8. Posilněný vstávám s lože,
    za to děkuji ti, Bože!
    Chci se dobře zachovati,
    představených poslouchati.
    Dobrou vůli mám v tu chvíli,
    k vyplnění dej mi síly.
    Kdybych neměl dobrý býti,
    rač mne dříve k sobě vzíti.
  9. Vždy jsem Bože, ve tvé moci,
    ve dne i ve tmavé noci.
    Cos mi dal dobrého
    a utěšeného,
    za to v této době
    díky činím Tobě.
    Odpočinu si, svou dušičku
    poroučím Ti, můj Ježíšku!
  10. Kdo na mále nepřestává,
    ničeho víc nedostává.
  11. Kdo se zlobí, svého zdraví,
    nenadále sám se zbaví.
  12. V srdci hněv a zlosť
    škodlivý je host.
  13. Nikdy ohněm nehrej sobe,
    sic na škodu bude tobě.
  14. Dítky, píti nemáte,
    jste-li právě uhřáté.
  15. Uhřátý kdo náhle pije,
    samý jed do sebe lije.
  16. Nebuďte holčičky
    mlsavé Evičky.
  17. Nebuďte kloučkové,
    mlsní kocourkové.
  18. Čemu zvyknem z mladosti,
    neodvyknem v starosti.
  19. Mladá mlsačka —
    stará žebračká.
  20. Co neznáme,
    jíst nemáme.
  21. Kdo druhému přezdívá,
    sebe sám zneuctívá.
  22. Kdo do školy nechodí,
    hloupostí si uškodí.
  23. Kdo na jiné rád žaluje,
    zlé srdéčko vyzrazuje.
  24. Co ti protivno samému,
    nikdy nečiň to druhému.
  25. Každému se zalíbíš,
    učiníš-li, co slíbíš.
  26. Chceš-li dostat odpuštění,
    pamatuj na polepšení.
  27. Nikdy nebuď mlsavý,
    abys nebyl churavý.
  28. Na zloděje trest
    ustanoven jest.
  29. Cizí věc kdo nalézá,
    ať ji hned,
    zase zpět,
    komu patří, odevzdá.
  30. Nutí-li tě někdo k zlému,
    nechtěj být po vůli jemu.
  31. Skok, lezení všetečné
    bývají nebezpečné.
  32. Kdo zvířátka bije, trápí,
    tomu Pán Bůh věk ukrátí.
  33. Má-li kdo věřiti,
    pravdu musíš mluviti.
  34. Z divoké radosti
    bývají žalosti.
  35. Ptáčky nemuč ve svévoli,
    také cítí, co jich bolí.
  36. Kazisvěte, nekaz stromky,
    ovoce nenesou zlomky.
  37. Kdo se rád a pilně učí,
    lehce všemu se naučí.
  38. Za vůz sedat není radno,
    nožička se zláme snadno.
  39. Kdo si dobře radit nedá,
    pak nadarmo pomoc hledá.
  40. Nezralé ovoce
    působí nemoce.
  41. Kdo ke kamnům v zimě pospíchá,
    v nemoci to těžce oddychá.
  42. Kdo je v jídle hltavý,
    škodí sobě na zdraví.
  43. Bázlivý se straší,
    někdy hrnce s kaší.
  44. Kdo kořalku pívá,
    jed do sebe lívá.
  45. Kvapné jedení a pití
    ukracuje živobytí.
  46. Co se děje, Bůh to řídí,
    k dobrému pobožných lidí.
  47. Starším dejte, dítky, česť,
    posměváčků čeká trest.
  48. Příznivý má přízeň,
    závistivý trýzeň.
  49. Pozoruj, kde ostrá věc,
    nebudeš bídný slepec.
  50. Co se ti káže, neptej se proč?
    raději k práci hned se zatoč.
  51. Kdo jinému kazí radosti
    sám si spůsobí žalosti.
  52. Kdo chudému co daruje,
    sám své srdce obraduje.
  53. Jídlo, byt a šat, jejž máme,
    od rodičů dostáváme.
  54. Stále poslušný chci býti,
    tak to Pán Bůh ráčí chtíti.
  55. Přej a bude tobě přáno,
    v čas potřeby pomáháno.
  56. Vlastního se bojí člověk stínu,
    má-li těžkou na svědomí vinu.
  57. Bez Božího požehnání
    marné každé počínání.
  58. V Boha svého doufej silně,
    pomůže ti neomylně.
  59. Něco jen až do věčnosti
    zachová svou cenu vždy:
    nezměněná krása cnosti
    potrvá až na věky.