Drobné povídky dějepisné/Oběť Curtiova

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Oběť Curtiova
Autor: Josef Flekáček
Zdroj: FLEKÁČEK, Josef. Drobné povídky dějepisné. Praha: Alojs Hynek, 1890. s. 21–22.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Související: Curtius, Pověsť o Curtiovi

Kdysi otevřela se na náměstí římském podzemní propasť a z ní vystupovaly škodlivé výpary, jež zdraví lidskému škodily. Římané ptávali se při podobných příležitostech věštby, co jim činiti jest, aby nehodu tuto od sebe odvrátili. I odešli do chrámu pohanských bohů svých tázajíce se: „Co činiti máme, aby se děsná propasť zavřela?“ Bohové zjevili ústy kněží: „Propasť zavře se, hodíte-li do ní to nejvznešenější, co Římané vůbec mají.“ Věštba odpovídala obyčejně vždy tak temně, že nebylo lze ihned domysliti se jasného smyslu výroku bohů.

Tu zeptal se šlechetný římský mladík Marcus Curtius bohů, zdali Římané mají co vznešenějšího nad chrabrosť a zbraň svou? Když mu knězi odvětili, že nikoliv, oděl se Curtius v nejstkvostnější brnění své, vzal nejkrásnější zbroj, — a vyšvihnuv se na bujného komoně, zasvětil se před zrakem veškerého lidu dobrovolné smrti, skočiv do děsné propasti, jež za ním ihned se zavřela, a tak byl lid šlechetnou obětí Curtiovou zbaven velikého nebezpečenství.