Přeskočit na obsah

Drobné povídky dějepisné/Římský triumf

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Římský triumf
Autor: Josef Flekáček
Zdroj: FLEKÁČEK, Josef. Drobné povídky dějepisné. Praha: Alojs Hynek, 1890. s. 16–18.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Když římský vojevůdce některý dobyl ve spravedlivé válce velikého vítězství, pobiv značné množství nepřátel, mohl mu senát (sbor starců) v souhlasu s lidem povoliti triumf, to jest slavný a velikolepý vjezd do Říma.

Vjezd tento děl se obyčejně z pole Marsova. Oslavenec jel na pozlaceném voze taženém čtyřmi bělouši, ozdoben vavřínovým věncem, v ruce maje žezlo ze slonové kosti a oděn rouchem purpurovým. Veškery ulice, kudy se až ke Kapitolu ubíral, byly nádherně a skvěle vyzdobeny a okrášleny; senát kráčel vítězi vstříc.

Napřed šli zpěváci a hudebníci, za nimi obětní zvířata vyšňořená, pak kráčeli v dlouhých řadách vojínové a nesli kořist ve válce získanou, neb též vezla se na vozech, také nesli obrazy dobytých měst a hradů, a za nimi šli zajatí knížata, vojevůdcové a vojíni v poutech, teprve za těmi následoval vítěz či triumfátor; za ním nejbližší jeho příbuzní a přátelé, jakož i jiní občané v oděvu slavnostním s hlasitým plesáním se ubírali.

Za občany šlo vojsko pěší i jízdní, pokryto vavřínovými věnci a dary, jež jim obyčejně udílel vítěz krátce před slavným vjezdem do Říma. Dle starodávného zvyku těsně za vítězem šel otrok, nesa zlatou, drahokamy ozdobenou korunu a chvílemi opakuje vážnou výstrahu:

„Ohlédni se za sebe a považ, že jsi pouze člověk!“ na znamení, aby vítěz příliš nezhrdl.

Celý průvod ubíral se na Kapitol, kdež vojevůdce děkoval hlasitě a přede všemi bohům za obdržené vítězství, obětoval zvířata až sem přivedená, a věnoval bohu Jupiterovi zlatou korunu a čásť kořisti. Potom byla nádherná hostina, již dával vítěz na své útraty; večer vyprovázel lid s pochodněmi oslavence s radostným jásotem domů.

Často i vystavena byla triumfujícím vítězům slavobrána z mramoru, opatřena nápisy, figurami a jinými okrasami. Mnohé z nich až po naše dny se zachovaly, a kdo navštíví Řím, neopomene si prohlédnouti tyto starobylé ostatky a svědky římské moci a slávy.