Dr. Jan Smyčka

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Dr. Jan Smyčka
Podtitulek: (K jeho sedmdesátinám)
Autor: neuveden
Zdroj: Litovelský kraj, ročník II. číslo 20. ., s. 1.
Vydáno: 15. května 1925
Licence: PD anon 70
Související: Za † Dr. Janem Smyčkou
Autor:Jan Smyčka
Související články ve Wikipedii:
Jan Smyčka

Dr. Jan Smyčka, bývalý starosta města Litovle, dovrší příští středu 70. rok svého života. U příležitosti tohoto jubilea vylíčíme krátce svým čtenářům jeho život a kulturní činnost, kterou zasvětil litovelskému kraji.

Dr. Smyčka se narodil 20. května 1855 v Cholině, kde byl jeho otec rolníkem (čís. 4). Rodiče chtěli míti z něho kněze a proto jej dali do kroměřížského semináře. Smyčka však záhy seminář opustil a dostudoval na slovanském gymnasiu v Olomouci. Roku 1881 byl promován na universitě pražské na doktora všeho lékařství. Po doktorátě působil krátký čas v zněmčeném kraji v České Kamenici a pak jako panský a městský lékař v Polici nad Metují, kde byl i veřejně činným a členem obecního zastupitelstva. Do Litovle přišel v listopadu 1885. Brzy byl zvolen jednatelem „Měšťanské besedy“, která tehdy byla významným českým spolkem, sdružujícím litovelskou intelligenci a měšťanstvo. Od té doby stál již vždy v předních řadách českých bojovníků.

V době národopisného ruchu organisoval na Litovelsku národopisné sbírky[1] Na jeho podnět a za jeho předsednictví ustavil se v Litovli roku 1892 národopisný odbor pro okres litovelský, který vykonal přípravné práce pro národopisnou výstavu, která byla uspořádána v tělocvičně litovelského Sokola ve dnech 13.—21. srpna 1893 a byla spojena s velkou slavností, konanou v neděli 20. srpna v zahradě hostince Fr. Nedopila v Nasobůrkách. Na národopisnou výstavu do Prahy vedl dr. Smyčka „hanácké přástky“ z Nákla a jeho přičiněním byl na výstavě vybudován „hanácký grunt“. Za tuto činnost se mu dostalo čestného diplomu výstavního výboru. Po 30 let sbíral horlivě a nadšeně všechny cenné národopisné a historické památky města i okresu, které jsou nyní uloženy v městském museu na Střelnici. Naše museum v nynější své podobě je jeho životní prací a chloubou a zůstane povždy jeho nehynoucím pomníkem. V roce 1903 byl jmenován konservátorem pro severní Moravu, kterýžto úřad zastává podnes. Jeho dílem je rovněž založení „Krajinské musejní společnosti“ (v roce 1906) a zakoupení krápníkových jeskyní v Mladči (v roce 1911).


  1. Srv. jeho výzvu „Uvědomělým vlastencům a vlastenkám na Litovelsku“ v Litovelských novinách ze dne 26. srpna 1892.