Dni a noci/Píseň mé dceři

Dni a noci Jaroslav Vrchlický
Písně pro mou dceru	Píseň mé dceři	Mila

Údaje o textu
Titulek:	Píseň mé dceři
Autor:	Jaroslav Vrchlický
Zdroj:	VRCHLICKÝ, Jaroslav. Dni a noci. Praha : J. Otto, 1897. s. 96–97. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Má sýkorko, s paprskem jitra
jež ke slovu se hlásíš hned
mi berouc okem písně z nitra
a úsměvem je ženouc v let;

Má konvalinko, ve úvale
těch pustých hvozdů vykvětlá,
jež působíš, že z temna stále
se vznáším s tebou do světla;

Má perličko, v níž duha svítí
a v níž se slunce zachytí,
pro kterou tvrdou škebli žití
jsem vesel musil rozbiti;

Mé dítě sladké, duše mano,
ty dobrá jako měkký chléb,
ty sladká jako jarní ráno,
ty vřelá jako srdce tep:

Čím tobě, chudák, býti mohu
v té krátké pouti životem,
kde trn se snoubí ve květ hlohu,
kde radost bývá těžkým snem?

To cítím vždy, tvé malé ručky
když objímají šíji mou,
to cítím, když tvé drobné krůčky
zní jizbou vedle noční tmou,

A letím vstříc ti s větší láskou,
neb, dítě, co ti mohu dát,
je malichernou jenom sázkou
s tím srovnáno, co dal bych rád.

Mé chtění, vůle, snaha všecka
to drobty jsou a zlomky jen,
jež pouze tvoje ručka dětská
můž stkáti v duše hvězdný sen.

Mé poesie zlaté sítě,
ty strhá jistě času chvat
a pouze v tobě vidím, dítě,
že v skutku žil jsem jedenkrát.