Dni a noci/Neznámému dítěti

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Neznámému dítěti
Autor: Jaroslav Vrchlický
Zdroj: VRCHLICKÝ, Jaroslav. Dni a noci. Praha : J. Otto, 1897. s. 128–129.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Táž bílá pleť, týž tváře oval,
rtů poupě sotva v rozpuku,
a úsměv, jenž se do nich schoval
a radost vede za ruku;

Ty stejné oči, plny blaha,
tak hluboké jak sladká báj,
jichž paprsk do dna duše sahá
a dává tušit sladký taj;

Týž smích, jenž jako zvonek zvoní,
zas počne, jak se zastaví,
týž vzrůst, jenž lilií se kloní,
týž celek, obraz jímavý;

Té obraz, kterou rovnu tobě
ve květu mládí skosil čas,
prsť černá na jejím jest hrobě
a v tobě soujem její krás!

Já neptám se, zda cestou žití
jí budeš, dítě, rovno též,
zda z číše krásy budeš píti,
zda štěstí na dně nalezneš;

Aneb zda všední půjdeš drahou
jak bezstarostný jiných tlum,
za nízkým cílem, všední snahou,
jen všedním vzdána požitkům.

Jen dojat onou podobností
jsem utišen v svém svědomí,
že příroda v své bohatosti
se opakuje jako my.