Dni a noci/Ku sjezdu přírodozpytců a lékařů českých

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Ku sjezdu přírodozpytců a lékařů českých
Autor: Jaroslav Vrchlický
Zdroj: VRCHLICKÝ, Jaroslav. Dni a noci. Praha : J. Otto, 1897. s. 150–152.
Licence: PD old 70

Ty nevíš, synu báje na Kolonu,
jenž pykal’s dlouhou mukou svoji vinu,
na čelo lidstva co jsi shrnul stínů,
jak jeho život, plavba mořem stonů,
se vodopádem slzí v propast kácel,
jak v chmurný zápas jeho snů a činů
se děsný boj tvůj se Sfingou vždy vracel.

Báj lže, když praví, Sfinga poražena
že v zoufalství se skokem vrhla v moře.
Ó nikoli, ta žije, nové hoře
vždy strojí člověku, lstí ozbrojena,
vždy táž a hrozná, neúprosná, děsná
se roztahuje širém po prostoře
a hádankou svou burcuje tě ze sna.

Říš její velká nazývá se tajem,
jest bez místa, ač najde tebe všady,
kam hneš se, hrozí stále svými spády,
vše pošlape, co’s nazýval svým rájem.
Jak Proteus jest, mluví písní ptáka,
niv dechem, bleskem plá, řve vodopády,
taj kouzlo její jesti, kterým láká.

Zvem Přírodou ji a hádanky její
nám od dětství jsou do kolébky dány,
je rozluštit, cíl věky dávno ždaný,
sen myslících hlav, v kterých ještě chvějí
se blahé naděje o lidském štěstí.
Jen zvednout její závoj z blesků tkaný!
Kdo hotov nebyl by vše v oběť nésti?

Vy Oidipové dvacátého věku,
jimž klid plá v tváři, v rukou soudu váha,
před její ňadra vstupujete nahá,
mstít chtíce její krutost na člověku,
vy trháte jí s hlavy závoj taje,
v boj zoufalý s ní jdete, ať se zdráhá.
až vysvětlí vám svoje šeré báje.

Jak Samson lva, chytnete její prsy
a zápolíte s ní až do únavy,
vy strháte jí gloriolu s hlavy,
hor základy i květu pel a trsy,
vše prozkoumáte, jak nořiči ke dnu
se pustíte ve jícen záhad tmavý.
Co život pro poznání palmu jednu?

Vy jdete za ní chmurné na zápraží,
kde v smrti se člověkem potýká se,
a život, který stejně dýše v řase
jak v hvězdném atomu, váš rozum zváží,
smrt zakřikne a jasným mečem vědy
ji zažene, až v božské pravdy jase
zvěst o ní bude starý přelud bledý.

Vy slákáte hvězd bájných miliony
v rej smavý před své oko ozbrojené
a jiskry žití všady rozptýlené,
jak mistr v soulad různé pojí tóny,
pod vaším zrakem vzplanou leskem novým.
Od ducha k duchu myšlénky most sklene
se vaší prací, bojem titanovým!

Vy zvítězíte! Jistě přijdou doby,
kdy přísné Isidy skráň v blesků moři
vám objeví se! Červánek již hoří
a v nové kolébky se mění hroby!
Zdar práci vaší, boje ve úpalu
kdy pravda, nový bůh se lidstvu tvoří,
jste první bojovníci idealu!