Diskuse k autorovi:Josef Čapek (1887–1945)

Není volný

Není volný.... --Lenka64 (diskuse) 10. 1. 2016, 11:54 (UTC)

Tak jednoduché to zase nebude. Jestliže dědicové vydali v roce 1946 posmrtně jeho Básně z koncentračního tábora (aniž by k tomu měli Čapkův písemný souhlas) a zinkasovali za ně autorské odměny, tak se teď těžko mohou dovolávat toho, že v r. 1947 byl ještě naživu... Viz § 8 OZ.--Shlomo (diskuse) 10. 1. 2016, 12:59 (UTC)

Info jsem vložila, případné soudní spory leží na bedrech nadace.... --Lenka64 (diskuse) 10. 1. 2016, 13:08 (UTC)

Myslím, že vydání Básní z koncentračního tábora není pro nás argument. Tím spíš, že dědicové, kteří je vydali v roce 1946, téměř jistě již nejsou totožní s těmi dědici (a Dilií), kteří by mohli vznést právní nároky nyní. Argumentem by spíš měl být široce uznávaný fakt, že Josef Čapek skutečně zemřel v roce 1945. Mám ale pocit, že z právního hlediska je tento argument příliš slabý. Viz např. Určení data smrti nebo Prohlášení za mrtvého. A nakonec i tady u nás na Wikizdrojích Dekret presidenta, kterým se upravují ustanovení o prohlášení za mrtvého. --Okino (diskuse) 10. 1. 2016, 13:52 (UTC)

Dnešní dědicové odvozují své právo od dědiců tehdejších, takže se nemohou domáhat většího rozsahu práv, než jakými disponovali oni. Krom toho dnešní dědicové zdědili i výtěžek autorské odměny za vydání z r. 1946 a pobírali obolus z každé fotokopie jako autorskou náhradu za kopie pořízené pro vlastní potřebu, přičemž ve výpočtu jejich podílu jistě bylo vydání z r. 1946 zohledňováno. Vpravdě šalomounský rozsudek by tedy byl: "Ano, disponujete autorskými právy pro ČR až do r. 2017, ale musíte vydat bezdůvodné obohacení za poplatky z protiprávně vydaného díla v r. 1946 ("majetkový prospěch získaný protiprávním užitím cizí hodnoty" § 2991 II OZ). Obávám se však, že takto komplexního smýšlení není česká justice schopna. Na druhou stranu by mohla slyšet na to, že dědicové na začátku a na konci lhůty používají rozporné argumenty a tím se snaží rozšířit rozsah svých práv na úkor veřejného zájmu o další dva roky.

Ta poznámka o Dilii je mimo, ta není nositelem práv, nýbrž pouze jejich správcem. Argument, že to nebyla ona, kdo to v r. 1946 vydal, nýbrž paní Čapková, by měl asi podobnou váhu jako dovození, že obžalovaný je nevinen, protože jeho obhájce má na dobu činu neprůstřelné alibi...--Shlomo (diskuse) 10. 1. 2016, 17:18 (UTC)

Vy máte nějaké archivní dokumenty, odkud čerpáte tak přesné informace ohledně "protiprávnosti" vydání v roce 1946 a "neoprávněně nabytého obohacení"? Jestli vycházíte pouze z odkazu na knihu v ČBDB, tak se můžete velmi snadno zásadně mýlit. Nesmíme totiž v rovnici "Čapek-dědicové" pominout třetí a v době vydání možná nejdůležitější stranu - a to nakladatele. Knihu totiž nevydala paní Čapková, jak víme i z ČBDB, ale nakladatelství František Borový. To mělo exkluzivní smlouvu s oběma Čapky od roku 1932. Bylo by potřeba ji pročíst, abychom zjistili, jaké měla podmínky. Bez ní se nedá vyloučit, že Borový mohl vydat ty básně (a také další Čapkovy knihy, které vydal v roce 1946) i bez Čapkova dodatečného dalšího souhlasu, anebo smlouva obsahovala odkaz na osobu, která tento souhlas v případě Čapkovy nepřítomnosti (nikoli úmrtí!) poskytovala. A autorská odměna nemohla směřovat dědicům, ale Josefu Čapkovi do úschovy nebo na společný účet manželů Čapkových úplně stejně, jako kdyby ještě žil. S dalším dědictvím pak byla vypořádána až v roce 1948. To, že i kdyby to tak nebylo, byl by Váš námět, jak to má soud vyřešit, nepřípustný kvůli promlčení, je samozřejmě jasné. Argument ohledně fotokopií je pak úplně zmatečný, neboť ty už pocházejí z doby, kdy bylo dědictví nepochybně vypořádáno, včetně práv k oněm případně sporným vydáním z roku 1946. Jinak k paní Čapkové jinak pro zajímavost zde. Domnívám se, že případ je příliš složitý na to, abychom mohli s jistotou tvrdit, že soud by Dilia (jakožto správce práv) prohrála. Nicméně je možné se ještě obrátit třeba na právničky WM ČR, jestli budou mít svůj pohled... --Okino (diskuse) 11. 1. 2016, 15:09 (UTC)

@Okino S tím nakladatelem jste to asi trefil. Tehdy platný Zákon o právu původském totiž (na rozdíl od pozdějších autorských zákonů) řešil vztah mezi autorem a nakladatelem nikoli licenční (=závazkovou) smlouvou, nýbrž převodem práva; přičemž převést bylo možno (opět na rozdíl od pozdějších právních úprav) i práva k dílům ještě nevytvořeným. Takže pokud byl Borový Čapokovic "dvorním" nakladatelem, je velmi pravděpodobné, že s ním právě takovou smlouvu uzavřeli a tento byl z jejího titulu oprávněn Čapkovo dílo vydat bez ohledu na to, zda Čapek žil či nikoli. Tím samozřejmě ta část mé argumentace, která vychází z "neoprávněně" vybraných odměn padá (i když z jiných důvodů, než je promlčení nebo časová prodleva mezi vydáním z r. 1946 a započetím vybírání autorského "výpalného" za veškeré zhotovené a někdy i nezhotovené kopie čehokoli [dnešní § 25 AZ]).--Shlomo (diskuse) 28. 2. 2016, 17:49 (UTC)

Nevím nakolik je pro Wikizdroje důležitá diskuse o tom, kdo je či není dědicem a jaké chyby tito udělali. Koncentroval bych se spíš na otázku, kterou položil nahoře už Okino (10. 1. 2016, 13:529), a sice, je-li tedy pro nás volný či ne, a zde jistě hrají svou roli i ony dva odkazy (Určení data smrti + Prohlášení za mrtvého). iDNES sice neposkytuje žádný odkaz na ono soudní řízení, ale cituje rozsudek „30. duben 1947 je dlužno považovati za onen den, který Josef Čapek nepřežil“ (iDNES). Snad když někdo bude znát nějaké predendenční obdobné případy, tak podívat se tam. -jkb- 28. 2. 2016, 15:25 (UTC)

Na základě toho citovaného rozhodnutí se lze spolehnout na to, že od r. 2018 bude volný - pokud tedy někdo nepřinese důkaz, že Čapek v r. 1948 ještě žil, ta domněnka je stále formulovaná jako vyvratitelná. Ohledně současného stavu ochrany (tedy let 2016-17) nelze z toho rozhodnutí dovodit ani tak, ani onak. To, že po 30. dubnu 1947 Čapek již nežil, ještě neznamená, že 29. dubna 1947 žil. Žádnou normu, komentář ani judikát, který by naznačoval, že takto stanovené datum má být považováno pro účely ochrany autorských práv za datum úmrtí, jsem nenašel. (Což samozřejmě ještě neznamená, že neexistuje...) Každopádně to, že rok úmrtí 1945 je uváděn ve všech katalozích, encyklopediích, na pamětních deskách a dokonce i na symbolickém Čapkově hrobě na Vyšehradě (kde by asi těžko mohl být umístěn proti vůli pozůstalých...), je IMHO dost silný argument.

Nějaký "precedens" (nakolik je v ČR nezávazný...) by teoreticky mohl existovat dokonce i k samotnému Čapkovi, a sice z let 1996-7, kdy ochrana jeho autorských práv vypršela-nevypršela poprvé...--Shlomo (diskuse) 28. 2. 2016, 17:49 (UTC)

Abych trochu konkretizoval: má poptávka po precensech byl motivován úmyslem zjistit, zda a jak takové soudní určení data smrti je v Česku (resp. jinde) bráno vážně jako podklad pro určení časového bodu, od kdy je dílo volné. Nebo, což je také možné, že si toho nikdo nevšímá (troufám si tvrdit, že takových případů zatím bylo velice málo). Ano jistě, precens je někdy nezávazný, ale někdy ne. -jkb- 29. 2. 2016, 00:23 (UTC)

Mluvíme-li o právu ČR, pak precedenty nejsou závazné. Nikdy. Jejich význam pro právní teorii i praxi je dán pouze kvalitou jejich odůvodnění. Soudní určení data smrti (přesněji: "dne, který se považuje za den smrti") by jako východisko pro počítání ochranné lhůty asi vážně brán byl. Problém je, že soud - jak se zdá - určil pouze "den, který pohřešovaný pravděpodobně nepřežil", aniž by rozhodl, že tento den bude považován za den smrti. A vzhledem k tomu, že § 8 dekretu 117/1945 Sb. tyto pojmy rozlišuje, nelze je libovolně zaměňovat jeden za druhý... Obávám se, že precedens pro takto zamotanou situaci se bude u jiné osoby hledat těžko - proto bych použitelný precedens hledal nejspíše v kauze "autorská práva J. Čapka" v letech 1996-7...--Shlomo (diskuse) 29. 2. 2016, 08:32 (UTC)

Boj o Čapka. Nakladatelství vydalo dílo nelegálně. Selhal člověk, omlouvá se držiteli práv --Lenka64 (diskuse) 23. 11. 2017, 16:46 (UTC)