Diskuse:Zpěvník Českobratrské církve evangelické/Studně nepřevážená

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Skladba je chybně zapsána do taktů. Když už zde musí být, tak správně má být první nota čtvrťová jako předtaktí, a na konci fráze nejsou dvě noty půlové, ale čtvrťová a půlová. Je jen dobře, že v pozdějších evangelických zpěvnících je skladba raději bez taktů. – Tento příspěvek přidal(a) Vlavasa, SE(L)Č

Taktové čáry zde v podstatě být nemusí. Záleží, zda jsou v předloze, tedy v edici, na kterou se odvoláváme jako na zdroj.
Jinak si nejsem zcela jist, jestli vám správně rozumím. Bude-li první nota (čtvrťová) předtaktím, budou v první frázi vycházet přízvučné slabiky na lehké doby a nepřízvučné na těžké. Fráze pak bude končit v polovině (čtvrtého) taktu. Opravdu to tak má být?--Shlomo (diskuse) 8. 11. 2018, 20:45 (UTC)
Pokud bychom se chtěli vrátit k původní verzi, je Komenského píseň duchovním textem, variací melodie oblíben renesanční písně "Ich ging einmal spatziren". Původní rytmus písně není 4/4, ale alla breve s dvojnásobnou hodnotou not. V první frázi je skutečně těžká doba na druhou slabiku slova. Narovná se to na půlovém že, ve slově nepřevážená. Uvědomíme-li si že takt je alla breve, vycházela by tato půlové doba (v originále celá) "přes čáru". V druhé části pak slovo Božských je (v alla breve) taktu, tedy B vždy na těžkou. Slovo milostí, je na dvě čtvrťové mi-lo a končí půlovou (původně celou) notou -stí v dalším taktu, za kterou patří čtvrťové pomlka. Poslední takt fráze pak má (v tomto čtvrťovém zápisu) 3/4 velikost, kterou doplňuje předtaktí po repetici.
Omlouvám se však, že jsem si neuvědomil, že když jde o přepis z vydání z roku 1923, jde tedy o romantické úpravy skladby s protahovanými závěry notoama s tečkou a ještě korunkama, jak bylo v té době zvykem. – Tento příspěvek přidal(a) Vlavasa, SE(L)Č
Tedy jestli tomu dobře rozumím, tak:

 \relative c'' {
  \time 2/2
  \partial 4 {a4}
  \repeat volta 2 {a b c c b2 g4 g a a b b}
  \alternative {{e,2 r4 a}{e2 r4 e'}}
  d b c a b2. b4 c d e c d2 b4 d
  c b a a b2 g4 g e a a g \partial 2. {a2.}
  \bar "|."
 }
\addlyrics {
 Stud -- ně ne -- pře -- vá -- že -- ná všech Bož -- ských mi -- lo -- stí, k_to
 _ Bo -- že, Du -- chu sva -- tý, jenž’s po -- sa -- vad v_da -- řích svých
 pře -- dra -- hých a roz -- koš -- ných pře -- hoj -- ně bo -- ha -- tý.
 }
\addlyrics {
 _ bě ú -- pí du -- še má, tvých žíz -- níc slad -- ko -- _ _ stí.
 }
Což by dávalo podstatně větší smysl i po hudební stránce, jenom to pořád moc nesedí s přízvuky textu. A to může souviset s tím, že -- jak uvádíte -- původní (německý) text byl odlišný. Máte-li k dispozici nějaké vydání, které to takto uvádí, můžeme to doplnit buď jako redakční poznámku, nebo jako alternativní verzi písně.--Shlomo (diskuse) 9. 11. 2018, 00:04 (UTC)
Hmm, no nakonec je asi skutečně nejšťastnější praxe z EZ 1979, kdy se u těchto starých písní taktové čáry vůbec neuvádí. – Tento příspěvek přidal(a) Vlavasa, SE(L)Č
V tomto případě si tím nejsem tak jist. Píseň svůj rytmus má, a to docela pravidelný. Neuvádění taktových čar problém s přízvučnými slabikami připadajícími na lehké doby a v. v. neřeší, jen ho zakrývá. Nicméně souhlasím, že neuvádět taktové čáry je lepší, než uvádět je na nepatřičných místech ;) Viz také http://evangelickyzpevnik.cz/wp-content/uploads/Studn%C4%9B-nep%C5%99ev%C3%A1%C5%BEen%C3%A1-Komensk%C3%BD.pdf a http://music.tomh.eu/wp-content/uploads/2018/08/EZ367_Studne_neprevazena_180812.pdf .--Shlomo (diskuse) 9. 11. 2018, 06:47 (UTC)
Pro vyřešení pochybností přikládám výřez facsimile (licence public domain)
J. A. Comenius, Studně nepřevážená, Cantional Amsterdam 1659, original (facsimile) version
Jak je vidět, celá píseň v alla breve začíná pomlkou, tedy těžká doba je skutečně na druhou slabiku slova. Dále pak v volta 2 už není pomlka, ale refrén "Bože" začíná na těžkou dobu a celou notou, píseň pak končí brevis.