Přeskočit na obsah

Den štěstí/Píseň (7)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Píseň (7)
Autor: Bohdan Kaminský
Zdroj: Kaminský, Bohdan. Den štěstí: verše erotické 1883-1885. Praha: J. Otto, 1890. S. 114.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Píseň.

[editovat]

Jak holubička jednou z rána
 v mou duši přišla nevolána
 ta láska, světlá dcera hvězd.
 Já na hrudi jen ruce složil,
 ji v duši celý ráj jsem prožil
 a věřil tenkrát, že je ráj…

 A teď, když marně ruce spínám
 a na všecko se rozpomínám,
 zas vidím ji, jak ulétá
 a to, čím plálo mladé čelo
 a co mi v srdci rozpučelo,
 to polozkvetlé zašlo s ní.

 A co se dále žíti bojím,
 mně je, že v půli cesty stojím,
 že někdo s písní bolestnou
 mou vzpomínku v svém klíně chová
 a že zřím v dvířkách u hřbitova
 stín drahý mlčky zacházet.