Den štěstí/Píseň (7)

Den štěstí
Máchovy oči	Píseň (7)

Údaje o textu
Titulek:	Píseň (7)
Autor:	Bohdan Kaminský
Zdroj:	Kaminský, Bohdan. Den štěstí: verše erotické 1883-1885. Praha: J. Otto, 1890. S. 114. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Píseň.[editovat]

Jak holubička jednou z rána
v mou duši přišla nevolána
ta láska, světlá dcera hvězd.
Já na hrudi jen ruce složil,
ji v duši celý ráj jsem prožil
a věřil tenkrát, že je ráj…

A teď, když marně ruce spínám
a na všecko se rozpomínám,
zas vidím ji, jak ulétá
a to, čím plálo mladé čelo
a co mi v srdci rozpučelo,
to polozkvetlé zašlo s ní.

A co se dále žíti bojím,
mně je, že v půli cesty stojím,
že někdo s písní bolestnou
mou vzpomínku v svém klíně chová
a že zřím v dvířkách u hřbitova
stín drahý mlčky zacházet.