Dějiny práva na území republiky československé/§ 12. Jiné prameny práva zemského

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny

Poněvdž král resp. moc královská se stává v této době takřka výhradným zdrojem práva, ostatní prameny práva zemského tratí značně na své váze a ustupují naprosto do pozadí. I privilegia stavovská neboli zemská jsou nyní závislá na vůli královské. Zůstávají sice stará privilegia, pokud ovšem se nepříčí O. Z. Zemskému; nových privilegií v této době nepřibylo, a starých, i pokud neodporují O. Z. Zemskému, se mnohdy ani nešetří.

Nálezy soudů zemských přestávají býti právním pramenem, poněvadž zemské soudy jsou povinny říditi se O. Z. Zemským a zákony později vydanými. Nálezy ty jsou nyní rozsudky v našem smyslu a z rozsudků těch jde již odvolání ke králi. Zemské desky klesly na pozemkové knihy, kam se zapisují svobodné statky.

I význam sněmů zemských valně poklesl. Koncem 18. a v prvé polovici 19. století jsou sněmy zemské sotva více než t. zv. sněmy postulátní, t. j. přenášejí se a vyřizují na nich vlastně jen královské požadavky neboli postuláty. Teprve těsně před r. 1848 význam sněmů zase stoupá, ale r. 1848 stavovské sněmy zemské rázem odstranil.

Státních smluv jest v tomto období dosti: upravují se jimi jednak poměr koruny české k říši římské, jednak územní poměry koruny české. Bude o nich jednáno v dějinách státního zřízení.