Dějiny Těšínska/Země a lid

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Země a lid
Autor: František Sláma
Zdroj: Google Books (plný text přístupný pouze z USA)
Vydáno: Praha, Nákladem spolku pro vydávání laciných knih českých, 1889. s. 6 – 8.
Licence: PD old 70
Související kniha: Vlastenecké putování po Slezsku (NKP Kramerius)
Související články ve Wikipedii:
Těšínsko, Valašsko, Lašsko

Knížectví těšínské rozkládá se na prostoře 39 čtver. mil a hraničí na sever se Slezskem pruským, na západ s Moravou, na jih s Uhry a na východ s Haličí.

V samém středu této země leží město Těšín na řece Olze, druhdy sídlo samostatných knížat z polského rodu Piastova, kteří dali zemi svou v ochranu králův českých a v příslušnost koruny české. Těšín čítá na 13 tisíc obyvatelů převážně polských a je sídlem řiditelstva lenního statku koruny české, krajského soudu a jiných úřadů, světícího biskupa katolického a superintendenta protestantského.

Jiná značnější města na Těšínsku jsou: Bílsko s 13060 obyvateli u samých hranic haličských. Frýdek město české na Ostravici s 5912 obyvateli a Polská Ostrava, městys český s 9410 obyvateli a mnohými rozsáhlými doly uhelnými. Obě tato místa leží u samých hranic moravských. Jablonkov na Olze s 3371 obyvateli polskými poblíže hranic uherských, Skočov na řece Visle s 3200 obyv. polskými, rodiště blahoslaveného Jana Sarkandra.

Hory na Těšínsku nazývají se Beskydy, výběžky to Karpát. Nejvyšší hory jsou: Lysá Hora 1325 m, Velký Polom 1067 m, Javorový 1032 m, Girová 839 m, Kozubová 976 m, Velký Stožek 975 m, Velká Čantorija 995 m, Magura 1067 m, Klimčok 1119 m.

Z řek jmenujeme tři hlavní: Vislu, Olzu a Ostravici. Visla vzniká u hranic haličských z hor Baráně a Magurky a žene se do moře baltického. Olza prýští se na hranicích uherských blíže hory Ochoditá, a vtéká nad Bohumínem do Odry. Ostravice vzniká z potůčků Bílé a Černé Ostravice, dělí tokem svým Těšínsko od Moravy a vtéká u Hrušova do Odry.

Obyvatelstva má Těšínsko výše čtvrt milionu duší, které hlásí se dnes k národnostem těmto:

k české k polské k něm.
v městě Frýdku 4665 108 1053
v okresu frýdeckém 36209 384 632
„ bohumínském 15656 12360 3043
„ fryštackém 7179 24643 2199
„ těšínském 7536 34551 7869
„ skočovském 178 28108 1607
v městě Bílsku 182 1494 10778
v okresu bílském 52 14544 8670
„ jablonkovském 93 24371 538
„ struměňském 38 13161 476
Úhrnem 71788 153724 28865

Jest tedy na Těšínsku Čechů 71788, kdežto v Opavsku pouze 54228.

Obyvatelstvo na Těšínsku zachovalo staré kroje, mravy a obyčeje. V té příčině odkazujeme ku spisu „Vlastenecké putování po Slezsku“, jež vyšlo nákladem Jana Otty v Praze. Zde jen krátce uvádíme, že obyvatelé pohorští Goralé různí se v krojích a nářečí od zámožnějších obyvatelů v krajinách pahorkovitých, tak zvaných Valachů, jichž ženy nosí malebný kroj a od obyvatelů nížin k pruské hranici tak zvaných Lachů.