Přeskočit na obsah

Bodláčí z Parnassu/Medusa

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Medusa
Autor: Jaroslav Vrchlický
Zdroj: VRCHLICKÝ, Jaroslav. Bodláčí z Parnassu. Praha: J. Otto, 1900. s. 61.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Jen málo typů základních má příroda,
pak opakuje se, ve tvářích lidí všech
těch typů několik vždy najdeš z pravěků.
Jsou pozměněny sem tam trochu, jinde víc,
však původní rys vždycky tváří prokmitá.
Tak nedávno jsem spatřil Medusinu tvář
u dívky celkem banalního původu,
však vlasů černé kučery jak háďata
kol bledé tváře příšerné a mystické
a tenkých retů škleb i v smíchu patrný
a zuby perly, útlá šíj a oka žeh
a němé pohrdání světem kolem úst:
toť celá přísná maska velké Mstitelky!
Jen mluvit neměla! — Tu dvěma slovy v ráz
se rozplynulo kouzlo snivé antiky,
jež v rysech tváře spalo, v duši nikoliv —
Leč přiznám rád, nebezpeč zkamenění
bych volil desetkrát od pravé Medusy,
než všední cynický škleb toho padělku.
Však v souzvuk i to splývá s dobou moderní:
Co platna na světě by byla Medusa,
kde více není Persea? — To jasno přec!